Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, proti Nejvyššímu státnímu zastupitelství, ke kterému podal žádost o výkon dohledu nad Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní soud obdržel dne 18. 6. 2025 ústavní stížnost stěžovatele.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem o Ústavním soudu.
3. Ústavní soud zjistil, že stěžovatelovo podání trpí vadami. Podání nesplňuje obsahové náležitosti podle § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť neobsahuje konkrétní důvody, pro něž se stěžovatel domáhá výkonu dohledu, ani není jasné, čeho se stěžovatel domáhá a v čem spatřuje zásah do ústavně zaručených práv či svobod. Stěžovatel podal tzv. blanketní ústavní stížnost, která je považována za vadné podání (srov. např. usnesení ze dne 27. 1. 2021 sp. zn. I. ÚS 3012/20 či ze dne 7. 5. 2020 sp. zn. I. ÚS 918/20 ).
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se totéž poučení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a přehnaně formalistický.
5. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrací s vadnými ústavními stížnostmi. Na nedostatky byl stěžovatel opakovaně náležitě upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Stěžovatel byl poučen o těchto náležitostech ústavní stížnosti např. v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1810/18 , sp. zn. III. ÚS 532/20 či sp. zn. IV. ÚS 3497/20
.
6. Soudkyně zpravodajka proto za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítla, stejně jako v mnoha dalších věcech stěžovatele (srov. např. usnesení ze dne 19. 10. 2023 sp. zn. III. ÚS 2714/23 , ze dne 22. 8. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2183/23 , ze dne 18. 1. 2023 sp. zn. I. ÚS 98/23 , ze dne 6. 1. 2023 sp. zn. IV. ÚS 3507/22 , ze dne 5. 12. 2022 sp. zn. IV. ÚS 3288/22 , ze dne 22. 11. 2022 sp. zn. II. ÚS 3099/22 , ze dne 8. 12. 2021 sp. zn. IV. ÚS 3180/21 , ze dne 6. 12. 2021 sp. zn. I. ÚS 3000/21 a mnoho dalších).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. července 2025
Lucie Dolanská Bányaiová v. r. soudkyně zpravodajka