Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti KL Plus s. r. o., sídlem Studánky 20, Vyšší Brod, zastoupené JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph.D., advokátem, sídlem Pivovarská 58/8, Vyškov, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. dubna 2025 č. j. 1 As 129/2024-44, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. května 2024 č. j. 63 A 10/2024-38, rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 27.
února 2024 č. j. 11241/1.30/23-3 a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 15. listopadu 2023 č. j. 29927/5.30/23-10, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích, Státního úřadu inspekce práce, sídlem Kolářská 451/13, Opava, a Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, sídlem Vodní 1629/21, České Budějovice, jako účastníků řízení, o vyloučení soudce Josefa Fialy, takto: Soudce Josef Fiala je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV.
ÚS 1908/25
.
1. Ústavní soud vede řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky proti shora uvedeným rozhodnutím. Podle rozvrhu práce věc připadla IV. senátu ve složení Lucie Dolanská Bányaiová, Zdeněk Kühn a Josef Fiala (soudce zpravodaj). Dne 2. 7. 2025 předložil soudce zpravodaj předsedovi III. senátu návrh na jeho vyloučení z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. IV. ÚS 1908/25
. V návrhu přitom blíže popsal dlouholetý úzký osobní vztah, který jej váže k právnímu zástupci stěžovatelky.
2. O návrhu na vyloučení soudců IV. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2025 (Org. 01/25) III. senát Ústavního soudu.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce také vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl.
38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce nutno posuzovat ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní hledisko o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
4. Ústavní soud již dříve dospěl k závěru, že s ohledem na skutečnosti uvedené soudcem Josefem Fialou, může vznikat objektivní pochybnost o jeho nepodjatosti (usnesení ze dne 24. 8. 2022 sp. zn. IV. ÚS 2033/22 a ze dne 30. 8. 2022 sp. zn. IV. ÚS 2120/22 ). V nyní posuzované věci nedošlo k žádné podstatné změně okolností. Ústavní soud proto setrval na závěru, že z vnějšího (objektivního) pohledu nezávislého pozorovatele nelze plně vyloučit pochybnosti o nepodjatosti soudce a podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyloučil soudce Josefa Fialu z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1908/25
.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. července 2025
Milan Hulmák v. r. předseda senátu
6. Stěžovatelka podává ústavní stížnost ve věci, ve které ji správní orgány potrestaly pokutou ve výši 35 000 Kč a uložily jí povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Jde tedy již svou povahou o věc bagatelní, která zpravidla ústavní intenzity nedosahuje.
7. Právní hranice bagatelnosti nemusí být vždy z hlediska přezkumu Ústavním soudem určující. Posuzovanou věc by Ústavní soud meritorně přezkoumal, pokud by šlo o natolik intenzivní zásah, že by způsobil ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny kolizi se samotnou podstatou a smyslem dotčeného základního práva, nebo by šlo o případ, v němž posouzení otázky ústavněprávní relevance může mít zásadní význam z hlediska další rozhodovací činnosti obecných soudů. Ústavní soud žádnou z výše uvedených situací, odůvodňující jeho kasační zásah, neshledal. Na skutečnosti, které by svědčily o zvláštním významu a kvalitativním přesahu dané věci a dávaly jí ústavní rozměr, nepoukazuje ani sama stěžovatelka.
8. Ústavní soud nezjistil žádné pochybení, které by opodstatňovalo závěr o porušení základních práv stěžovatelky, proto z uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. srpna 2025
Zdeněk Kühn v. r. předseda senátu