Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Š. H., omezené ve svéprávnosti, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 2025 č. j. 24 Cdo 647/2025-1852, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. února 2024 č. j. 37 Co 213/2023-1739 a rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 21. září 2023 č. j. 10 P 33/2021-1671, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Třebíči, jako účastníků řízení, a města Třebíč, sídlem Karlovo nám. 104/55, Třebíč, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Stěžovatelce Š. H. se pro řízení o ústavní stížnosti ustanovuje opatrovník Mgr. Vítězslav Dohnal, advokát, sídlem Klokotská 103/13, Tábor.
1. Ústavnímu soudu byla dne 11. 7. 2025 dodána ústavní stížnost stěžovatelky směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, jimiž byla stěžovatelka omezena ve svéprávnosti, a vedlejší účastník byl jmenován hmotněprávním opatrovníkem. Podání stěžovatelky nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu).
2. Ústavní soud proto vyzval stěžovatelku k odstranění vad návrhu. Stěžovatelka na výzvu reagovala telefonicky s tím, že požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad podání a zajištění právního zastoupení o dalších 6 měsíců, neboť Česká advokátní komora - pobočka v Brně dosud nevyhověla její žádosti o určení advokáta. Ústavní soud dotazem u České advokátní komory - pobočky v Brně zjistil, že stěžovatelčinu žádost o určení advokáta neevidují. Ústavní soud přípisem ze dne 23. 9. 2025 stěžovatelce prodloužil lhůtu k podání ústavní stížnosti a opatrovníka stěžovatelky (město Třebíč) informoval o podání ústavní stížnosti.
Opatrovník s podáním ústavní stížnosti nesouhlasil a stěžovatelka následně opětovně telefonicky požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad podání. I přes nesouhlas opatrovníka Ústavní soud připouští, aby ústavní stížnost proti rozhodnutím vydaným ve věci omezení svéprávnosti (dříve zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům) byla oprávněna podat osoba těmito rozhodnutími dotčená [srov. nález ze dne 22. 11. 2012 sp. zn. II. 194/11 (N 193/67 SbNU 319)].
3. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka se brání proti omezení svéprávnosti a sama si zjevně není schopná zajistit právní zastoupení, dospěl Ústavní soud k závěru, že je jí třeba ustanovit zvláštního opatrovníka pro řízení o ústavní stížnosti podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř."), který se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně použije (§ 63 zákona o Ústavním soudu). Podle uvedeného ustanovení platí, že soud může ustanovit opatrovníka účastníku, který byl stižen duševní poruchou nebo se z jiných zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení.
Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. platí, že opatrovníkem soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Ústavní soud nemohl přistoupit ke jmenování opatrovníka z řad osob blízkých (sourozenců stěžovatelky), neboť vztahy s nimi hodnotí sama stěžovatelka jako špatné a jiná vhodná osoba nepřicházela také v úvahu.
4. S ohledem na povahu sporu a okolnosti věci Ústavní soud podle výše citovaných zákonných ustanovení opatrovníkem ustanovil ve výroku tohoto usnesení uvedeného advokáta, jehož specializací je mimo jiné ochrana práv osob s duševní nemocí (viz např. usnesení ze dne 19. 11. 2014 sp. zn. I. ÚS 1974/14 ).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. listopadu 2025
Zdeněk Kühn v. r. předseda senátu