Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatele S. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. července 2024 č. j. 30 Cdo 1570/2024-26, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 17. 7. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, která brojí proti v záhlaví označenému usnesení Nejvyššího soudu.
2. Ústavnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 18. 12. 2019 č. j. 70 Co 255/2019-2770 omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že je schopen samostatně právně jednat jen v běžných záležitostech každodenního života. Jeho opatrovníkem byla jmenována obec B. Vyjádření opatrovníka k ústavní stížnosti přiloženo nebylo.
3. Vzhledem k velkému počtu ústavních stížností, podávaných stěžovatelem po období mnoha let, Ústavní soud postupuje tak, že si nevyžaduje od opatrovníka stěžovatele vyjádření ke každému jednotlivému podání stěžovatele. Ústavní soud místo toho vychází z opatrovníkova postoje vyjádřeného v usnesení ze dne 4. 5. 2020 sp. zn. IV. ÚS 808/20 , že se stěžovatelovými podáními souhlasí, pokud podaná stížnost nemá žádné vady a nedostatky. Na nutnost naplnění této podmínky byl již stěžovatel opakovaně upozorňován.
4. Ústavní soud tak ústavní stížnost stěžovatele může projednat jen tehdy, pokud splňuje všechny procesní předpoklady kladené na ni zákonem o Ústavním soudu.
5. Fyzické a právnické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem musejí být zastoupeny advokátem. Toto povinné zastoupení je předepsáno od samého počátku řízení, je tedy nezbytné, aby již ústavní stížnost byla sepsána a podána kvalifikovaným právním zástupcem. Plná moc musí být zvláště určena pro zastupování před Ústavním soudem.
6. Učiněný návrh není sepsán advokátem, a tedy nesplňuje požadavky, které na ústavní stížnost klade § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. K návrhu ani není přiložena plná moc udělená advokátovi. Návrh nesplňuje další náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 31 odst. 2, § 34 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
7. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti v obdobných případech zásadně vyzývá stěžovatele k odstranění vad ve stanovené lhůtě, a teprve nedojde-li ani v ní ke zhojení vad ústavní stížnosti, přikročuje k jejímu odmítnutí pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. V případech, v nichž se stěžovatel obrací na Ústavní soud opakovaně s ústavními stížnostmi postiženými vadami, k jejichž odstranění byl neúspěšně vyzýván již v mnoha předcházejících řízeních s poučením, že jde o vady, jejichž neodstranění povede k odmítnutí ústavní stížnosti, však Ústavní soud může ústavní stížnost odmítnout pro neodstraněné vady i bez toho, aby stěžovatele vyzval k odstranění takové opakovaně se vyskytující vady.
8. O takovýto případ jde i v nyní posuzované věci. Stěžovatel byl v četných jiných řízeních opakovaně upozorňován na povinné zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti, včetně samého jejího podání, a protože i přesto nadále podává ústavní stížnosti nezastoupen advokátem, přikročil Ústavní soud již v minulosti k tomu, že jeho ústavní stížnosti trpící touto vadou odmítl bez nutnosti jej předem takto poučit a poskytnout mu lhůtu k odstranění vad (např. usnesení ze dne 24. 4. 2023 sp. zn. III. ÚS 1077/23 či usnesení ze dne 26. 7. 2021 sp. zn. II. ÚS 1953/21 ). V nynější věci není dán žádný důvod, pro nějž by Ústavní soud měl postupovat odlišně.
9. Stěžovatelova ústavní stížnost se nachází v rozsahu omezení stěžovatelovy svéprávnosti, a stěžovatel tak není oprávněn podat ústavní stížnost bez souhlasu opatrovníka ve smyslu § 20 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu. Opatrovník svůj souhlas dává jen k takovým ústavním stížnostem stěžovatele, které žádnými procesními vadami netrpí. Ústavní stížnost ovšem trpí výše uvedenými procesními vadami a není tak učiněna a podána se souhlasem opatrovníka.
10. Na základě výše uvedeného Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
11. I v případě odhlédnutí od omezení stěžovatelovy svéprávnosti by jeho ústavní stížnost musela být rovněž odmítnuta, a to pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 24. července 2024
Milan Hulmák v. r. soudce zpravodaj