Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka, soudce Josefa Fialy a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. R., zastoupeného Mgr. Liborem Zbořilem, advokátem, sídlem Plzeňská 3350/18, Praha 5 - Smíchov, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. června 2023 č. j. 26 Co 150/2023-300, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a nezletilého M. R. a Š. F., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Nezletilému M. R. se ustanovuje opatrovníkem pro řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. IV. ÚS 2226/23
Městský úřad města Kolín, sídlem Karlovo náměstí 78, Kolín.
1. Stěžovatel (dále též "otec") se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky domáhá zrušení napadeného soudního rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 3 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
2. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") byl nezletilý svěřen do asymetrické střídavé péče rodičů (otce a vedlejší účastnice - matky) s tím, že s výjimkou letních školních prázdnin bude nezletilý v péči matky od neděle lichého kalendářního týdne od 18.00 hodin do středy následujícího lichého kalendářního týdne do 15.00 hodin a v péči otce bude nezletilý vždy od středy lichého kalendářního týdne od 15.00 hodin do neděle lichého kalendářního týdne do 18.00 hodin.
Dále byla upravena péče v období letních školních prázdnin tak, že nezletilý M. bude v péči matky vždy od 1. 7. od 9.00 hodin do 15. 7. do 9.00 hodin a od 1. 8. od 9.00 hodin do 15. 8. do 9.00 hodin. Ve zbývajícím období letních školních prázdnin pak bude nezletilý v péči otce. Byla stanovena i místa předání nezletilého při střídání péče rodičů. Dále pak byla otci stanovena povinnost platit pro nezletilého výživné 3 000 Kč měsíčně k rukám matky a matce povinnost platit pro nezletilého výživné 400 Kč měsíčně k rukám otce počínaje dnem předběžné vykonatelnosti rozsudku (výrok I).
Dále bylo rozhodnuto o předběžné vykonatelnosti rozsudku (výrok II), o tom, že stížností napadený rozsudek mění rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 0 Nc 1963/2019-94 ze dne 13. 10. 2020 (výrok III). Konečně pak bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem (výrok IV).
3. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení vedlejšího účastníka řízení a otec (jako stěžovatel) a matka (jako vedlejší účastnice) jsou rovněž účastníky řízení. Protože by mohlo v posuzované věci dojít ke střetu zájmů každého z rodičů a nezletilého, je nutno jmenovat nezletilému kolizního opatrovníka.
4. Podle § 469 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí. Tím zde je podle § 4 odst. 1 písm. b) § 17 písm. a), § 61 odst. 3 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, úřad označený ve výroku rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. srpna 2023
Radovan Suchánek v. r. předseda senátu
14. Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti, a nikoliv zákonnosti (čl. 83 Ústavy). Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy není povolán k přezkumu aplikace podústavního práva a může tak činit jen tehdy, jestliže současně shledá porušení základního práva nebo svobody. Výklad a použití zákonných a podzákonných právních norem, které nešetří základní práva v co nejvyšší míře, při současném dodržení účelu aplikovaných právních norem, pak znamenají porušení základního práva či svobody. K tomu však v posuzované věci nedošlo.
15. Ústavní soud zastává zdrženlivý postoj k přezkumu rozhodování ve věcech péče o dítě. Posuzování těchto otázek je především v kognici obecných soudů, které mají v řízení odpovídající podmínky pro dokazování a pro následné rozhodnutí věci. V řízení o ústavních stížnostech směřujících proti rozhodnutím obecných soudů o úpravě výchovných poměrů k nezletilým dětem nenáleží Ústavnímu soudu, aby hodnotil důkazy provedené obecnými soudy v příslušných řízeních, a na základě tohoto "vlastního" hodnocení důkazů předjímat rozhodnutí o tom, komu má být dítě svěřeno do péče, jakým způsobem (co do rozsahu i konkrétního vymezení časového harmonogramu) má být rozhodnuto o péči o nezletilého atp. Do jejich rozhodování Ústavní soud zasahuje toliko při extrémním vykročení z pravidel řádně vedeného soudního řízení.
16. Ústavní soud dále uvádí, že v případě, kdy jeden z rodičů naplňuje čtyři kritéria vymezená nálezem ze dne 26. 5. 2014 sp. zn. I. ÚS 2482/13
(N 105/73 SbNU 683), tj. 1. existence pokrevního pouta mezi dítětem a o jeho svěření do péče usilující osobou; 2. míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče té které osoby; 3. schopnost osoby usilující o svěření dítěte do péče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby; a 4. přání dítěte, výrazně lépe než druhý rodič, je zpravidla v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do péče toho rodiče, který uvedená kritéria naplňuje ve větší míře. Naopak v případě, naplňují-li oba rodiče tato kritéria zhruba stejnou měrou, je třeba vycházet z premisy, že zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů [srov. např. nálezy ze dne 23. 2. 2010 sp. zn. III. ÚS 1206/09
(N 32/56 SbNU 363)].
17. Stejně tak lze uvažovat ve výjimečných případech o nesvěření dítěte do střídavé péče. Jde o případ, kdy rodiče naplňují relevantní kritéria ve zhruba stejné míře, žijí však ve velmi velké vzdálenosti od sebe, přičemž tato velká vzdálenost by mohla zásadním způsobem narušit školní docházku dítěte [viz výše a dále např. nález ze dne 5. 9. 2012 sp. zn. II. ÚS 1835/12
(N 152/66 SbNU 289)].
18. Vztahu úpravy péče a nástupu dítěte na základní školu se Ústavní soud věnoval v nálezu ze dne 19. 7. 2022 sp. zn. III. ÚS 2391/21
. Jestliže jsou podmínky pro svěření do péče naplněny u obou rodičů zhruba stejně, pak samotná skutečnost, že nezletilý má nastoupit do první třídy základní školy, nepředstavuje "automatickou" a nezvratnou překážku jeho svěření do střídavé péče. A to ani tehdy, když bydliště obou rodičů dělí větší vzdálenost. Obecný soud může vyhodnotit, zda je svěření do střídavé péče v nejlepším zájmu nezletilého, nebo zda ji vylučuje konkrétní dostatečně závažná okolnost, až po pečlivém zjištění a zvážení všech okolností.
19. V rámci střídavé péče lze uvažovat rovněž o modelu asymetrické střídavé péče, jež umožňuje obecným soudům zohlednit případné negativní dopady pravidelného dlouhého cestování nebo i střídání školních kolektivů. Jestliže bydliště rodičů dělí větší vzdálenost, mají obecné soudy při vyhodnocování vhodnosti střídavé péče vzít v úvahu jak okolnosti na straně nezletilého (osobní a osobnostní charakteristiky a specifika zvládání změn a vzdělávacího procesu), tak na straně rodičů (úroveň vzájemné komunikace, ochota spolupracovat) a vzdělávacích institucí (možnost vzdělání v jedné škole, kompatibilita vzdělávání, individuální studijní plán).
20. Po seznámení se s ústavní stížností, vyjádřeními a vyžádaným spisem okresního soudu Ústavní soud neshledal ústavní stížnost opodstatněnou.
21. Krajský soud se v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku, opakovaně a dostatečně pečlivě zabýval variantami úpravy péče. V předchozím řízení krajský soud posuzoval možnosti rovnoměrné střídavé péče obou rodičů a uzavřel, že okresní soud kritéria střídavé péče v souladu s judikaturou Ústavního soudu nepřezkoumával. Usnesením ze dne 20. 4. 2020 č. j. 26 Co 75/2020-71 proto rozsudek okresního soudu pro nepřezkoumatelnost zrušil a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. V následném řízení okresní soud rozsudkem ze dne 13. 10. 2020 č. j. 0 Nc 1963/2019-94 svěřil nezletilého do symetrické střídavé péče obou rodičů. V odůvodnění nicméně okresní soud rodiče poučil, že s ohledem na vzdálenost bydlišť bude muset být otázka výchovného prostředí u nezletilého řešena opětovně před nástupem do školy (bod 8 odůvodnění rozsudku).
22. V nyní posuzované věci krajský soud vyslovil závěr, že stěžovatel je stejně dobrý vychovatel jako vedlejší účastnice a jasně se vymezil vůči rozsudku okresního soudu o výlučné péči matky a zůstal konzistentní ve svém, již dříve vysloveném názoru o možnosti střídavé - byť nyní asymetrické - péče. Tím zachoval péči obou rodičů. Ústavní soud zde tak spatřuje rozdíl oproti stěžovatelem zmíněnému nálezu sp. zn. I. ÚS 3065/21 právě v zachování střídavé péče, stejně jako ve stručném, ale dostatečném odůvodnění, co rovnoměrné střídavé péči brání.
23. Krajský soud vzal v úvahu blížící se školní docházku nezletilého. Ta představuje jednu z důležitých okolností, k níž mají obecné soudy při úpravě péče a zohlednění změny poměrů dítěte přihlížet. Ústavní soud proto posoudil, zda podle výše uvedených kritérií krajský soud dostatečně zhodnotil okolnosti u všech dotčených osob.
24. Pokud jde o okolnosti u rodičů, krajský soud ocenil, že rodiče cílí na to, aby nezletilý navštěvoval pouze jednu školu, a respektují, že jde o významnou změnu v životě nezletilého. Současně apeloval na zlepšení rodičovské komunikace a spolupráce. Učinil vše, co od něj bylo rozumné očekávat. Zejména zkoumal ochotu, připravenost a možnosti rodičů vozit nezletilého do školy, stejně jako vzdálenost škol od bydliště každého z rodičů, a vedl rodiče k dohodě (14. až 17. minuta zvukového záznamu z jednání).
Brojí-li stěžovatel proti tomu, že krajský soud ohledně místa školy učinil při svých úvahách o péči volbu za rodiče, nelze této námitce přisvědčit. Stejně tak nebyl důvod, aby krajský soud ve svých úvahách zohlednil školu zmiňovanou otcem. Rodiče měli možnost a prostor k dohodě dospět. Ačkoli je ze spisu patrné, že o této otázce rodiče komunikovali (č. l. 251 až 253), do konce doby pro zápis k povinné školní docházce, tj. do 30. 4. tohoto roku se nedohodli a žádný z nich neučinil krok, aby výběr školy byl postaven najisto soudním rozhodnutím.
Krajský soud neměl tudíž jinou možnost, než vycházet z příslušných ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že by se nakonec rodiče na konkrétní škole do doby nástupu dohodli, nebo by některý z rodičů návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče podal (bez návrhu takové řízení vést nelze), a škola nezletilého (přesněji řečeno vzdálenost školy od bydliště rodičů) by se tak změnila, poučil krajský soud rodiče, že pak by mohla vzniknout potřeba péči nově upravit (50.
minuta zvukového záznamu z jednání). Neobstojí ani námitka, že adresa trvalého pobytu má evidenční charakter a může být během krátké chvíle změněna. Jelikož se rodiče shodli na tom, že nezletilý bude navštěvovat jen jednu školu, nezabýval se krajský soud dopadem plurality vzdělávacích institucí.
25. Krajský soud zvážil i okolnosti u nezletilého. Přihlížel tak i k problémům v chování nezletilého [agresivita vůči dětem i pedagogům, konflikty s dětmi - č. l. 138 (č. l. 6 spojeného spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 0 Nc 29133/2022), č. l. 184 a 185] v prostředí mateřských škol, které navštěvoval střídavě v místě bydliště každého z rodičů, a nepřehlédl ani následné zlepšení. Srozumitelně předestřel během jednání své úvahy týkající se náročnosti adaptace nezletilého na školní docházku, zátěž v podobě ranního vstávání a dojíždění, začlenění do kolektivu a trávení času po škole s novými spolužáky (20.
až 23. minuta zvukového záznamu z jednání). Prostřednictvím opatrovníka rovněž náležitě zjistil názor nezletilého. Oproti okresnímu soudu stanovením asymetrické střídavé péče zohlednil jeho přání zachovat péči obou rodičů, jeho vztah ke každému z nich a s tím související stabilitu dosavadního režimu střídání. Tudíž i v této části dostál krajský soud výše uvedeným požadavkům, jestliže se rozhodl stav ustálit.
26. Závěrem Ústavní soud dodává, že aktuální nastavení péče není do budoucna neměnné a zůstává tak zcela otevřena možnost změny. Skutečnost, že nyní krajský soud upřednostnil střídavou asymetrickou péči v zájmu toho, aby si nezletilý mohl vybudovat a upevnit vztahy v prostředí nového kolektivu, navyknout školnímu režimu a psychické a fyzické zátěži se školní docházkou spojenými, má oporu v zjištěních a úvahách, které krajský soud učinil.
27. Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, ústavní stížnost proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. října 2023
Radovan Suchánek v. r. předseda senátu