Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti M. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2024 č. j. 29 Co 176/2024-78 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. dubna 2024 č. j. 10 C 29/2024-57, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a JUDr. Evy Szépeové, JUDr. Jany Hrbkové, Mgr. Hany Lišákové, LL. M. a JUDr. Petra Wulkana, soudců Krajského soudu v Praze, sídlem náměstí Kinských 234/5, Praha 5 - Smíchov, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 13. 8. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova blanketní ústavní stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví uvedených usnesení, jimiž nebyl osvobozen od soudních poplatků a nebyl mu ustanoven zástupce z řad advokátů v řízení o ochranu osobnosti. Informoval, že dne 8. 7. 2024 požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta, ke dni podání ústavní stížnosti dosud neobdržel rozhodnutí. Současně požádal o určení lhůty k odstranění vad návrhu, a to lhůty 60 dnů.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami, neboť neobsahuje žádnou ústavněprávní argumentaci a stěžovatel není zastoupen advokátem.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 62/18
,
sp. zn. II. ÚS 63/18
,
sp. zn. II. ÚS 64/18
,
sp. zn. IV. ÚS 2542/18
,
sp. zn. I. ÚS 3825/18
,
sp. zn. IV. ÚS 4330/18
,
sp. zn. III. ÚS 2177/20
). Stěžovatel tedy zná formální a obsahové požadavky kladené na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, včetně toho, že musí být zastoupen advokátem již při jejím podání (např. ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 565/20
).
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
Tento předpoklad je u stěžovatele evidentně naplněn, i délka lhůty pro podání ústavní stížnosti je stěžovateli dostatečně známa. K určení lhůty pro odstranění vad neshledal Ústavní soud relevantní důvod, neboť lhůta dvou měsíců stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost ve stanovené lhůtě dostáli.
Přitom stěžovatel podal nynější ústavní stížnost až po dvou měsících po doručení napadeného usnesení Městského soudu v Praze.
6. Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavní soud přiměřeně použil § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu [stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele - viz např. usnesení ze dne 15. 8. 2018 sp. zn. IV. ÚS 2543/18
, ze dne 5. 2. 2019
sp. zn. III. ÚS 346/19
, ze dne 19. 11. 2019
sp. zn. III. ÚS 3550/19
, ze dne 15. 9. 2020
sp. zn. III. ÚS 2177/20
, ze dne 3. 1. 2023
sp. zn. III. ÚS 3359/22
, ze dne 19. 5. 2023
sp. zn. IV. ÚS 1243/23
(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)] a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. září 2024
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj