Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 237/98
USNESENÍ
Ústavní soud rozhodl dne 22. června 1998 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti V.D., zastoupeného JUDr. D.Z., proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 12. 1997, čj. 23 C 227/94-25, a usnesení Krajského soudu v Ostravě zde 17. 3. 1998, čj. 8 Co 236/98-30, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů, jimiž stěžovateli nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, stěžovatel mimo jiné uvádí, že těmito rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, zakotvených v článcích 36 a 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Okresním soudem zaslaný formulář potvrzení o majetkových poměrech není způsobilý podat úplnou informaci o sociálním postavení žadatele o osvobození od soudního poplatku, a proto nemůže být ani spolehlivým podkladem pro rozhodování. V projednávané věci z mnoha důvodů jsou na 2 IV. ÚS 237/98 straně stěžovatele dány podmínky pro přiznání osvobození a z těchto důvodů se stěžovatel domáhá zrušení napadených rozhodnutí.
Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. má soud přihlížet nejen k majetkovým a sociálním poměrům žadatele, ale rovněž k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku apod. Této zákonné povinnosti obecné soudy v projednávané věci v zásadě dostály, rozhodujíce na podkladě zjištění, že stěžovatelův důchod činí Kč 4 969,-- a s přihlédnutím i k výši soudního poplatku ve výši Kč 600,--.
Jakkoli se tedy i Ústavnímu soudu mohou některé důvody uváděné v ústavní stížnosti jevit jako případné, nelze z nich přesto dovodit závěr o extrémnosti přístupu obecných soudů k otázce splnění podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků, tedy přístupu způsobilého již věc posunout do ústavně právní roviny.
Všechny uvedené skutečnosti a úvahy se Ústavnímu soudu jeví natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 22. června 1998
JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu