Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Miroslava Šebesty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. července 2021 č. j. 2 As 123/2021-21 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2021 č. j. 10 A 87/2020-50, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 20. 9. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žádost o osvobození od soudních poplatků (I. výrok), byl zamítnut stěžovatelův návrh o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti (II. výrok) a stěžovatel byl vyzván k zaplacení soudního poplatku (III. výrok) a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie (IV. výrok), a usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo zastaveno řízení pro nezaplacení soudního poplatku.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; především stěžovatel není zastoupen advokátem a chybí v něm jakákoliv ústavněprávní argumentace k údajnému porušení jeho základních práv a svobod napadenými usneseními (obecné tvrzení, že mu je zabraňováno v přístupu k soudu, odepíráno náležité projednání věci, čímž je porušováno jeho základní právo na spravedlivé projednání věci nestranným soudem v přiměřené době, není náležitou argumentací).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1628/14 , sp. zn. III. ÚS 3058/18 , sp. zn. IV. ÚS 3061/18 ). Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti; na výzvy k odstranění vad často nereaguje (viz dvě poslední výše zmíněné ústavní stížnosti).
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2382/14 , sp. zn. IV. ÚS 3111/16 , sp. zn. III. ÚS 85/19 , sp. zn. III. ÚS 3201/19 , sp. zn. III. ÚS 3822/19 , sp. zn. IV. ÚS 78/20 , sp. zn. IV. ÚS 502/20 , sp. zn. IV. ÚS 1675/21 , sp. zn. IV. ÚS 2257/21 , sp. zn. IV. ÚS 2258/21 a mnoha dalších (srov. rozhodnutí v těchto věcech, která jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. října 2021
Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj