Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 268/06
Ústavní soud rozhodl dne 13. září 2006 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti MUDr. K. G., zastoupené JUDr. Pavlem Čadrou, advokátem, Advokátní kancelář v Praze, Karlovo nám. 28, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.2.2006, č.j. 1 Co 398/2005-38, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4.10.2005, č.j. 32 C 97/2005-20, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 10.5.2006 se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní práva a svobody plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 4 Ústavy ČR.
Obsah ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před soudy obou instancí, které jejich vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžovaná rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovatelce i ostatním účastníkům řízení známy. Ústavní soud, po zhodnocení skutkové a právní stránky věci, shledal ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou. Čtvrtý senát Ústavního soudu konstatuje, že stěžovatelka podala obdobnou ústavní stížnost vedenou pod sp. zn. IV. ÚS 321/06
, která byla usnesením ze dne 5.9.2006 odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost. Vzhledem ke shodnosti předmětu ústavní stížnosti i účastníků ve věci, považuje Ústavní soud za postačující na závěry a jejich odůvodnění učiněné v případu sp. zn. IV. ÚS 321/06
odkázat, a to aniž by bylo třeba výslovně je zde opakovat. Zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost Ústavní soud dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 13. září 2006
Vlasta Formánková, v. r.
předsedkyně senátu