Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
ČESKÁ REPUBLIKA IV. ÚS 270/99
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 16. července 1999 ve věci ústavní stížnosti 1) J. T., 2) L. T., obou zastoupených Mgr. ing. P. K., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 10. 1996, čj. 23 C 14/96-37, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 12. 11. 1998, čj. 12 Co 92/97-68, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem. Toto zastoupení je upraveno v ustanovení § 31 citovaného zákona tak, že podle jeho odst. 1 tento zástupce není oprávněn se dát v řízení před Ústavním soudem zastoupit dalším zástupcem. Pouze při splnění těchto podmínek jde o řádné zastoupení, opravňující mimo jiné k podání ústavní stížnosti. V projednávané věci byli stěžovatelé i jejich zástupce vyzváni dopisem ze dne 15.
6. 1999 k odstranění vady návrhu na zahájení řízení 2 IV. ÚS 270/99 spočívající v nepřípustnosti substituční doložky s poučením, že nebude-li tato vada v určené lhůtě odstraněna, bude návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítnut. Zástupce stěžovatelů sice reagoval na uvedený dopis, nicméně i v opětovně předložené plné moci je obsažen údaj, že "zmocněný advokát je oprávněn si ustanovit za sebe zástupce". Za tohoto stavu věci nezbylo proto Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 16. července 1999
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj