Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 292/2000
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti O. B. H., a. s., zastoupené členem představenstva Ing. J. H., právně zastoupeného JUDr. B. D., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 4. 2000, sp. zn. 10 Ca 32/2000, a rozhodnutí Celního ředitelství České Budějovice ze dne 2. 12. 1999, čj. 6023/2523-01/99-6 a čj. 6023/2523-01/99-7, a rozhodnutí Celního úřadu Písek ze dne 6. 10. 1999, čj. 2313/99 a 2314/99, t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se s odvoláním na porušení jeho základních práv a svobod, chráněných čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a 2, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o jeho povinnosti k úhradě celního dluhu z globální záruky podle ust. § 256 zák. č.13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a přílohy č. 25 k vyhlášce č.92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, a současně navrhl odložení vykonatelnosti těchto rozhodnutí.
Stěžovatel uplatnil u Ústavního soudu celkem 12 obdobných stížností, o nichž již částečně bylo rozhodnuto tak, že byly odmítnuty pro zjevnou neopodstatněnost. Řízení ve věci vedené pod, sp. zn. I. ÚS 231/99 , bylo usnesením ze dne 7. 11. 2000 podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) zákona č.182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zájmu zachování jednotnosti judikatury Ústavního soudu, postoupeno jeho plénu, které po projednání stěžovatelových námitek dospělo k závěru, že ústavní stížnost není důvodná a usnesením ze dne 23.
1. 2001 ji pro neopodstatněnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítlo.
Vzhledem k tomu, že projednávaná ústavní stížnost se týká stejné právní problematiky a téhož stěžovatele jako ve výše uvedené věci projednané plénem Ústavního soudu, odkazuje čtvrtý senát Ústavního soudu tuto věc projednávající zcela na závěry uvedené v usnesení pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 54/2000 , ze dne 23. 1. 2001, z nichž i pro nyní posuzovanou věc plyne, že postupem celních orgánů ani soudu při výkladu pojmu globální záruka nedošlo k namítanému porušení čl. 2 odst. 2 a odst. 3, čl. 4 odst. 1, případně čl. 11 odst. l Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost byla proto dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání, jako zjevně neopodstatněná, odmítnuta.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. února 2001
JUDr. Pavel Varvařovský, v. r. předseda senátu