Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 303/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2000, sp. zn. IV. ÚS 109/2000
, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Stěžovatel se v ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 16. 5. 2000, domáhá zrušení usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2000, sp.zn.
IV. ÚS 109/2000
a veřejného projednání jeho ústavní stížnosti ze dne 15. 10 1999, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 29, § 30 a § 43 zákona č. 182/1993 Sb. Podle názoru stěžovatele byla napadeným usnesením porušena jeho lidská práva, zaručená Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
Ústavnímu soudu nezbývá, než zopakovat, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), neposkytuje tomuto soudu prostředek, na základě kterého by byl oprávněn rušit svá vlastní rozhodnutí. Řízení před Ústavním soudem v České republice je v důsledku zvolené podoby koncentrovaného a specializovaného modelu ústavního soudnictví řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná. Pokud ústavní stížnost nelze věcně projednat, nejsou splněny ani podmínky pro projednání akcesorického návrhu na zrušení výše specifikovaných zákonných ustanovení, na což byl stěžovatel výslovně upozorněn již v napadeném rozhodnutí. Z uvedených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně, 2. 6. 2000
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj