Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické, ve věci stěžovatelky Marcely Henschelové, právně zastoupené JUDr. Vlastimilem Ajmem, Josefská 577/10, Teplice, proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 5. 2012 č. j. 41 C 10/2010-96, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
sp. zn. I. ÚS 3923/11 , v němž Ústavní soud naznačil, že pro futuro by se otázce tzv. bagatelních věcí mohl věnovat podrobněji.
Další oblast svých námitek směřuje stěžovatelka přímo proti postupu nalézacího soudu, který se podle ní nevypořádal s tvrzeními a důkazními návrhy. Stejně tak neuvedl, jaký zastává právní názor na ustanovení § 252 odst. 1 zákoníku práce, kterým stěžovatelka opakovaně argumentovala. V soudním řízení nebyl proveden navrhovaný důkaz, spočívající ve výpovědi žalobce, což navrhovala jak strana žalovaná, tak i sám žalobce. Soud se vůbec nezabýval skutečností, zda byly stěžovatelce vytvořeny na pracovišti takové podmínky, za nichž by bylo možné uvažovat o vzniku hmotné odpovědnosti za svěřené hodnoty. Stěžovatelka nebyla v průběhu soudního řízení informována o skutkových závěrech.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
V souvislosti s projednávanou ústavní stížností lze poukázat na skutečnost, že argumentům stěžovatelky, týkajících se otázky tzv. bagatelních věcí, nelze upřít jisté racionální jádro, nicméně čtvrtý senát Ústavního soudu dlouhodobě zastává stanovisko, podle něhož lze obdobnými případy zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele jen ojediněle (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1456/13 ,
,
IV. ÚS 697/09 nebo
IV. ÚS 4811/12 ).
V případě bagatelních částek je evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu těm právům, jejichž porušení znamená i zásah do základních práv účastníka řízení a kde hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v případě stěžovatele brojícího proti rozsudku vydanému v bagatelní věci. Jinak řečeno, řízení o ústavní stížnosti v případech, kde se jedná o bagatelní částky, by bezúčelně vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod. Bagatelní částky totiž - často jen pro svou výši - nejsou schopny současně představovat porušení základních práv a svobod, přičemž částka 10.000,- Kč není absolutní mezní hranicí pro posouzení oprávněnosti stěžovatele k podání ústavní stížnosti, tu je třeba vždy individuálně posuzovat v kontextu výše uvedené intenzity zásahu do základních práv stěžovatele.
Ústavní soud není superrevizní instancí, jejímž úkolem by bylo perfekcionisticky upravovat řízení, která proběhla před obecnými soudy a dohledávat jakákoliv pochybení či nezákonnosti napadených rozhodnutí. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li rozhodnutími těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody, což se však dle mínění Ústavního soudu v předmětném případě nestalo. Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. února 2014
Vladimír Sládeček, v. r. předseda senátu Ústavního soudu