IV.ÚS 333/99

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 333/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 29. listopadu 2000 ve věci ústavní stížnosti 1) P. S., 2) F. T., obou zastoupených JUDr. R. V., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 1999, čj. 13 Co 264/99-111, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. O takový případ nepřípustnosti ústavní stížnosti jde i v projednávané věci. Stěžovatelé ve své ústavní stížnosti i jejím doplnění podáním ze dne 30. 10. 2000 totiž zcela pomíjejí, že jak Ústavní soud zjišťuje ze spisu 59 C 147/95 Okresního soudu v Ostravě, v této věci rozhodoval Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 12.

10. 2000, čj. 23 Cdo 628/2000-139, a to tak, že dovolání stěžovatelů zčásti zamítl, zatímco jinak napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Za tohoto 2 IV. ÚS 333/99 stavu věci měla tedy ústavní stížnost směřovat proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR v jeho zamítavé části, když tento soud věcně rozhodl, což však stěžovatelé v tomto řízení neučinili, ale naopak opětovně napadají pouze již citované rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 29. listopadu 2000

JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj