Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci společné ústavní stížnosti stěžovatelky A. Neinver Czech, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Pobřežní 620/3, zastoupené Mgr. Milošem Felgrem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, v substituci Mgr. Janem Dobrým, BA, advokátem se sídlem a adresou pro doručování Clifford Chance Prague LLP, organizační složka Jungmannova 24, Praha 1 a stěžovatelky B. KIRO development s. r. o., se sídlem Praha 3 - Vinohrady, Slezská 2310/115, zastoupené Mgr.
Ing. Petrem Nevolou, advokátem se sídlem v Praze 1, V Kolkovně 921/3, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018 č. j. 23 Cdo 4384/2017-620, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2017 č. j. 55 Co 431/2016-466 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 3. 2016 č. j. 65 C 58/2013-410, za účasti 1. Nejvyššího soudu, 2. Městského soudu v Praze a 3. Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a za účasti A. Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvkové organizace, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 546/56, B.
Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, se sídlem Vladislavova 1390/17, Praha 1 a C. České republiky - Ministerstva dopravy, se sídlem nábřeží L. Svobody 1222/12, Praha 1, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Společná ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Rozhodčím nálezem ze dne 15. ledna 2013 sp. zn. Rsp 1794/12 Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen "rozhodčí soud") rozhodl o uzavření kupních smluv ve výroku blíže specifikovaných (výrok 1), o nákladech řízení (výrok 2) a o zamítnutí ostatních návrhů (výrok 3).
Dne 15. 3. 2016 rozsudkem č. j. 65 C 58/2013-410 Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") k žalobě Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvkové organizace se sídlem v Praze (dále jen "žalobce") rozhodčí nález sp. zn. Rsp 1794/12 ze dne 15. ledna 2013 rozhodčího soudu zrušil (výrok I).
Dne ze dne 1. 2. 2017 rozsudkem č. j. 55 Co 431/2016-466 Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") k odvolání žalovaných rozsudek obvodního soudu ze dne 15. 3. 2016 č. j. 65 C 58/2013-410 potvrdil (výrok I). Dne 19. 6. 2018 usnesením č. j. 23 Cdo 4384/2017-620 Nejvyšší soud dovolání žalovaných odmítl (výrok I).
Poté, co rozsudek obvodního soudu o zrušení nálezu nabyl právní moci, žalované podaly k obvodnímu soudu návrh, aby obvodní soud ve smyslu § 34 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, pokračoval v jednání ve věci samé zahájené na základě žaloby podané dne 5. září 2012 u rozhodčího soudu (tedy ve věci, ve které se konalo rozhodčí řízení) a tuto věc rozhodl. Podrobnější obsah ústavní stížnosti a rozhodnutí jí napadených, blíže reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout.
Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
V daném případě byla ústavní stížností napadena rozhodnutí civilních soudů všech stupňů za situace, kdy řízení ve věci samé pokračuje u obvodního soudu, a tudíž ve věci stěžovatelek nebylo s konečnou platností pravomocně rozhodnuto. Za této procesní situace k nápravě stěžovatelkami tvrzeného zásahu do základních práv a svobod není zásadně příslušný Ústavní soud.
Stěžovatelkám jsou nadále k dispozici prostředky občanského soudního řádu a teprve po jejich vyčerpání, pokud by se stěžovatelky nadále domnívaly, že jimi tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se jim otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. usnesení ze dne 8. 3. 2017 sp. zn. IV. ÚS 2676/16 , dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. října 2018
Jan Musil v. r. soudce zpravodaj