Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 353/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
4
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ř., zastoupené advokátem JUDr. J.M., takto:
Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 25. 9. 1997 ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 10 Co 350/97, ze dne 28. 5. 1997. Tímto ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl změněn rozsudek Okresního soudu v Bruntále, jímž byla před obecnými soudy žalovanému městu ZH stanovena povinnost stěžovateli vydat nemovitosti ve výroku rozsudku soudu I. stupně označené, tak, že žaloba stěžovatele na vydání předmětných nemovitostí byla zamítnuta.
Z uvedeného zjištění, které Ústavní soud učinil k ústavní stížnosti připojeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 1997, je patrno, že v daném případě byl rozsudkem odvolacího soudu změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, a je tedy ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 pístu. a) o.s.ř. proti rozsudku odvolacího soudu evidentně dovolání přípustné. Stěžovatel také, jak je patrno z jeho podání ze dne 22. 9. 1997, dovolání k Nejvyššímu soudu ČR proti ústavní stížností napadenému rozsudku podal, zatím však o něm nebylo rozhodnuto. Za tohoto stavu, kdy, jak shora uvedeno, je přípustnost dovolání evidentní a Nejvyšší soud ČR se jím bude muset zabývat věcně, nelze učinit jiný závěr než ten, že v případě stěžovatele zatím nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.), a Ústavní soud proto musel jeho stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. října 1997
JUDr.Eva Zarembová soudce zpravodaj