Průtahy v soudním řízení - Krajský obchodní soud v Praze
Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 10. listopadu 1998 v senátě ve věci ústavní stížnosti P. V., zastoupeného JUDr. Z. K., advokátem AK, proti nečinnosti soudu a průtahům v soudním řízení ve věci sp. zn. 3 Cm 353/94 Krajského obchodního soudu v Praze, za účasti Krajského obchodního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Krajskému obchodnímu soudu v Praze se ukládá, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 3 Cm 353/94 a aby neprodleně v této věci jednal. Odůvodnění. Svou ústavní stížností došlou Ústavnímu soudu dne 12.
8. 1998 napadá stěžovatel nečinnost a průtahy v soudním řízení ve věci sp. zn. 3 Cm 353/94 Krajského obchodního soudu v Praze, neboť tento soud po dobu čtyř let nebyl schopen nařídit ve stěžovatelově věci jednání, přestože jiné jeho spory vyřídil v podstatně kratší době. Stěžovatel má za to, že touto nečinností soudu jsou porušována jeho ústavně zaručená práva zakotvená v článku 90 Ústavy ČR, jakož i v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a proto navrhuje, aby Ústavní soud uložil svým nálezem Krajskému obchodnímu soudu v Praze nepokračovat v průtazích ve věci shora uvedené spisové značky a v této věci jednat.
Krajský obchodní soud v Praze ve svém vyjádření ze dne 21. 10. 1998 rozvedl důvody, z jakých dosud nebylo nařízeno ústní jednání, s tím, že podle jeho názoru ve vyřizování v této věci k průtahům nedochází. Z obsahu spisu sp. zn. 3 Cm 353/94 Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že stěžovatel, podnikající pod obchodním jménem P. V. - M., se žalobou, došlou Krajskému obchodnímu soudu v Praze dne 10. 1. 1994, domáhá proti žalované spol. s r. o. G. v P. zaplacení částky 257 400,-- Kč s příslušenstvím.
Krajský soud v Praze vydal v předmětné věci platební rozkaz ze dne 2. 9. 1994, čj. 63 Ro 31/94-7, který žalovaný napadl odporem. Krajský obchodní soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě a stanovil mu lhůtu do 14. 7. 1995, kterou poté přípisem ze dne 14. 8. 1995 prodloužil o 15 dnů. Tento přípis soudu byl posledním úkonem ve věci, přestože stěžovatel dne 4. 6. 1997 žalobní návrh doplnil a opětovně nařízení jednání urgoval, a to současně i postupem podle ustanovení § 29 a násl. zákona ČNR č. 436/1991 Sb. Podle článku 90 Ústavy ČR jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.
Článek 38 odst. 2 Listiny mimo jiné stanoví, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním je proto třeba přisvědčit stěžovateli v tom, že v řízení ve věci sp. zn. 3 Cm 353/94 Krajského obchodního soudu v Praze dochází k porušování jeho ústavně zaručených práv. Podstatným pro toto konstatování je způsob, jakým krajský obchodní soud přistupuje k projednání věci.
Po dobu tří let i přes opakované urgence stěžovatele nejenže neučinil žádný procesní úkon, ale od června 1997 nedoručil žalovanému k vyjádření změnu žalobního návrhu stěžovatele, jenž sám vyjádření žalovaného k původnímu žalobnímu návrhu i přes uplynutí stanovené lhůty nemá k dispozici dodnes. Námitky soudu, že k těmto průtahům došlo v důsledku obecně známé a u tohoto soudu také existující přetíženosti, lze stěží akceptovat. Jak již Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně konstatoval (viz IV. ÚS 55/94, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 2, str. 35, C. H. Beck, Praha, 1995,
, tamtéž - sv. 6, str.
335,
), je věcí státu organizovat své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině byly respektovány. Případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži těch, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v "přiměřené lhůtě". V daném případě bylo prokázáno, že Krajský obchodní soud v Praze nejedná o právech stěžovatele v přiměřených časových dimenzích a svou nečinností zasahuje do jeho ústavně chráněných práv. Ústavní soud proto ústavní stížnosti pro porušení článku 90 Ústavy ČR a článku 38 odst. 2 Listiny podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) citovaného zákona uložil Krajskému obchodnímu soudu v Praze, aby dále nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 3 Cm 353/94 a aby v této věci neprodleně jednal.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 10. listopadu 1998