Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michalem Bartoněm o ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Barvíře, zastoupeného JUDr. Kamilem Podroužkem, advokátem, sídlem Orlické nábřeží 376/17, Hradec Králové, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. října 2025 č. j. 12 VSOL 297/2025-202 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. srpna 2025 č. j. 32 ICm 2541/2022-101, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a 1. Bailee s. r. o., sídlem Ostřetín 204, 2. Mgr. Jany Matis Renc, sídlem Velké náměstí 1/3, Hradec Králové, insolvenční správkyně dlužnice ABC Služby s. r. o., se sídlem Antonína Macka 912/4, Ostrava, a 3. Dagmar Králíkové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutím s tvrzením, že jimi byly porušeny čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. V insolvenčním řízení dlužnice ABC Služby s. r. o., vedeném před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 12 INS 1915/2022 vyloučil krajský soud napadeným rozsudkem z majetkové podstaty tam specifikovanou nemovitou věc (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Proti tomuto rozsudku podali stěžovatel a třetí vedlejší účastnice (v původním řízení vedlejší účastníci na straně žalované), každý samostatně odvolání.
3. Vrchní soud v Olomouci napadeným usnesením jejich odvolání odmítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Uzavřel, že vedlejší účastníci na straně žalované nebyli k podání odvolání oprávnění, a proto jejich odvolání odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř..
4. Stěžovatel zdůvodňuje porušení svých ústavních práv tím, že krajský soud vydal rozhodnutí bez nařízení jednání, ačkoliv k tomuto nebyly splněny podmínky a stěžovatel s tímto postupem nesouhlasil, a své rozhodnutí vystavěl krajský soud na tom, že žalovaná strana neprokázala svá tvrzení o neplatnosti kupní smlouvy na pozemek, ačkoliv o neunesení břemene nebyla poučena a stranou žalovanou navržené důkazy byly zamítnuty. Dále namítá, že soudy zcela opomíjely jeho procesní postavení jako účastníka řízení.
5. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti předpokládané zákonem o Ústavním soudu a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené tímto zákonem.
6. Nejprve Ústavní soud zkoumal, zda jsou dány podmínky pro věcné posouzení ústavní stížnosti. Podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Mezi opravné prostředky, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti uplatnit, patří rovněž žaloba pro zmatečnost (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08). Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout mimo jiné pravomocné usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání.
7. V této věci směřuje ústavní stížnost mimo jiné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto stěžovatelovo odvolání jako podané k tomu neoprávněnou osobou podle § 218 písm. b) o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je obecně přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř., a to i v insolvenčním řízení (viz např. usnesení ze dne 7. 11. 2019
sp. zn. III. ÚS 3308/19
či ze dne 4. 6. 2024
sp. zn. IV. ÚS 1439/24
).
8. Na to ostatně byl upozorněn odvolacím soudem v poučení odkazem na § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř., podle něhož není přípustné dovolání proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Povinnost vyčerpat tento prostředek se přitom vztahuje i na vedlejšího účastníka (srov. např. usnesení ze dne 31. 1. 2017
sp. zn. III. ÚS 2332/15
, body 10 až 12).
9. Z ústavní stížnosti, jejích příloh ani z insolvenčního rejstříku však nevyplývá, že by stěžovatel možnost tohoto mimořádného opravného prostředku využil. Za dané procesní situace, kdy stěžovatel má k dispozici další opravný prostředek, je ústavní stížnost nepřípustná (srov. usnesení ze dne 13. 6. 2023
sp. zn. III. ÚS 1493/23
či ze dne 27. 2. 2024
sp. zn. III. ÚS 87/24
).
10. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2026
Michal Bartoň v. r.
soudce zpravodaj