Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 404/02
Ústavní soud rozhodl dne 17. července 2002 ve věci ústavní stížnosti J. Č., zastoupeného JUDr. J. R., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 8. 6. 1999, čj. 1 T 58/99-294, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 1999, čj. 7 To 332/99-314, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V projednávané věci uvedeným posledním prostředkem k ochraně práva bylo stěžovatelovo odvolání proti již citovanému rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti, o němž krajský soud napadeným usnesením rozhodl tak, že vyjma výroku o trestu zákazu činnosti rozsudek soudu prvého stupně potvrdil.
Z obsahu spisu 1 T 58/99 Okresního soudu v Uherském Hradišti Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení krajského soudu bylo doručeno stěžovateli dne 3. 12. 1999, zatímco ústavní stížnost byla podána na poštu teprve dne 21. 6. 2002, tedy již po uplynutí zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti. Rozhodnutí o odložení podnětu Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. 4. 2002 nemá totiž z hlediska běhu uvedené zákonné lhůty žádnou relevanci. Za tohoto stavu věci Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 17. července 2002
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj