Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 406/01
Ústavní soud rozhodl dne 8. října 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti JUDr. T.S., proti postupu Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 13 Co 77/2001, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
V ústavní stížnosti proti postupu Městského soudu v Praze ve věci shora uvedené spisové značky stěžovatel mimo jiné uvádí, že u tohoto soudu dochází k bezdůvodným průtahům, když mu doposud nebylo doručeno písemné vyhotovení jeho rozsudku ze dne 18. 4. 2001, čj. 13 Co 77/2001-123, a domáhá se proto vydání nálezu, kterým bude konstatováno, že městský soud těmito průtahy zasáhl do ústavně zaručených práv stěžovatele uvedených v čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a městskému soudu uložena povinnost citovaný rozsudek vyhotovit a stěžovateli doručit.
Z obsahu spisu 11 C 50/99 Obvodního soudu pro Prahu 1 Ústavní soud zjistil, že v řízení před odvolacím soudem byl stěžovatel zastoupen advokátkou JUDr. D.K., a to na základě plné moci ze dne 22. 10. 2000. Již citovaný rozsudek Městského soudu v Praze byl JUDr. K. doručen dne 15. 8. 2001. Vzhledem k přípustnosti dovolání podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (ve znění před novelou) podal stěžovatel sám dovolání proti citovanému rozsudku podáním ze dne 13. 9. 2001. Z uvedeného tedy plyne, že vzhledem k ustanovení § 49 odst. 1 o. s. ř. byl citovaný rozsudek správně doručen pouze advokátce, neboť nejde o případ, kdy účastník má v řízení něco osobně vykonat.
Vzhledem k zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než ji podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 8. října 2001
JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu