Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 410/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu české republiky
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P.E., zastoupeného JUDr. Z.R., proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 4. 5. 1998, čj. V S-1482/98-39, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Stěžovatel se svou ústavní stížností, Ústavnímu soudu osobně podanou dne 23. 9. 1998, domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí ministra vnitra, jímž byl zamítnut rozklad stěžovatele podaný proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 12. 1997, čj. II/sOSOM/53/1752/97, a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno. Tímto rozhodnutím nebylo vyhověno žádosti stěžovatele, státního občana, o udělení státního občanství České republiky. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 7. 1998, sp. zn. 7 A 33/98, bylo podle § 250d odst. 3 o.s.ř.
zastaveno řízení o žalobě stěžovatele proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 4. 5. 1998, čj. VS-1482/98-39, v podstatě s odůvodněním, že na udělení státního občanství České republiky není právní nárok, a tudíž rozhodnutí o neudělení státního občanství ČR jsou ve smyslu ustanovení § 248 odst. 2 písm. i) o.s.ř. ze soudního přezkumu vyloučena. Tomuto rozhodnutí Vrchního soudu ústavní stížnost nevytýká porušení ústavně zaručených práv a nedomáhá se jejího zrušení. Za tohoto stavu, kdy řízení o správní žalobě proti rozhodnutí správního orgánu bylo zastaveno v podstatě pro nepřípustnost této žaloby, je třeba považovat ústavní stížnost, směřující proti shora označeným rozhodnutím správních orgánů, která, jak Ústavní soud zjistil dotazem u Ministerstva vnitra, nabyla právní moci 21.
5. 1998, za ústavní stížnost podanou po lhůtě zákonem stanovené pro její podání (§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a proto nezbylo, než ji podle § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout. 2 IV. ÚS 410/98
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. října 1998
JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj