Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 411/01
Č E S K Á R E P U B L I K A
U S N E S E N Í
Ú s t a v n í h o s o u d u
Ústavní soud rozhodl o návrhu V.B., zastoupené JUDr. J.M., proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2001, čj. 28 Cdo 180/2001, takto: Návrh se odmítá.
Stěžovatelka se svým návrhem domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí. Dle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Stěžovatelem návrh však směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 1999, sp. zn. 30 Co 506/99 a 30 Co 507/99, a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, jde tedy o věc dosud pravomocně neskončenou. Ústavní soud není v takové fázi řízení - tedy ještě před vyčerpáním všech zákonem stanovených prostředků - oprávněn věc posuzovat (obdobně např. usnesení Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 556/2000 ).
S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl Ústavní soud k názoru, že se jedná o návrh nepřípustný ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a proto mu nezbylo než jej dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako nepřípustný odmítnout. IV. ÚS 411/01
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. srpna 2001
JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj