Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 496/01
Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2001 ve věci ústavní stížnosti s. r. o. S., zastoupené JUDr. P.C., proti rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16. 8. 2000, čj. 33 Cm 475/95-15, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Z obsahu spisu 33 Cm 475/95 bývalého Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení bylo stěžovatelce i jejímu právnímu zástupci doručeno dne 25. 8. 2000. Vzhledem k uvedenému je tedy ústavní stížnost, podaná dne 14. 8. 2001, podána po uplynutí lhůty uvedené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Dovolává-li se stěžovatelka v této souvislosti aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, podle kterého Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, nepřichází v projednávané věci takový postup v úvahu.
Krajský soud ve svém usnesení totiž přesvědčivě vyložil, z jakých důvodů nepovažoval stěžovatelčino podání za doloženo řádnou plnou mocí advokáta a také věc sama, tj. nárok z postoupené pohledávky, nenaplňuje podmínky uvedené v § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Jen pro ilustraci Ústavní soud uvádí, že ačkoli napadené rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno 25. 8. 2000, přichází s ústavní stížností teprve podáním ze dne 14. 8. 2001.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost pro její opožděnost a nepřípustnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b), e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 9. října 2001
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj