Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. prosince 2024 č. j. 26 Co 319/2024-335, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení uvedeného v záhlaví a tvrdí, že jím byla porušena jeho základní práva a svobody zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Ústavní soud se stěžovatelovou ústavní stížností nemůže blíže zabývat, neboť nesplňuje náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Zaprvé, stěžovatel není zastoupen advokátem, byť to zákon vyžaduje (§ 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu). Zadruhé, ústavní stížnost nesplňuje ani obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (§ 72 odst. 2 téhož zákona).
3. Ústavnímu soudu je stěžovatel a jeho postup při podávání ústavní stížností dobře znám. Stěžovatele již mnohokrát poučoval, co všechno musí ústavní stížnost obsahovat, a že jej musí před Ústavním soudem zastupovat advokát, a to již při podání ústavní stížnosti. Přesto stěžovatel nedbá poučení ze strany Ústavního soudu a nadále postupuje nekvalifikovaným způsobem. Protože Ústavní soud stěžovatele v minulosti již mnohokrát poučoval jak o povinném zastoupení, tak o dalších náležitostech návrhu, bylo by zbytečné, aby soud stěžovatele znovu poučoval. Bylo by to neefektivní (srov. usnesení ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1369/24 , nebo ze dne 19. 11. 2024, sp. zn. II. ÚS 2948/24 , včetně výčtu řízení, kdy Ústavní soud stěžovatele, byť marně, poučoval).
4. Podobně jako již mnohokrát též Ústavní soud podotýká, že námitka podjatosti všech soudkyň a soudců Ústavního soudu je jen obecná a neodůvodněná a nesplňuje tedy náležitosti § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. A konečně Ústavní soud uvádí, opět stejně jako dříve, že odmítá-li stěžovatel všechny soudkyně a soudce Ústavního soudu, nemá o jeho námitce kdo rozhodnout.
5. Soudce zpravodaj proto podobně jako v dalších stěžovatelových věcech mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. února 2025
Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj