Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 529/03
Ústavní soud rozhodl dne 20. ledna 2004 o ústavní stížnosti P. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2003, čj. 32 Odo 883/2002-170, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 6. 2002, čj. 5 Cmo 375/2001-113, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 4. 2001, čj. 44 Cm 326/99-80, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Stěžovatel se návrhem ze dne 7. 10. 2003 domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 32 Odo 883/2002-170.
Stěžovatelovo podání postrádalo některé z náležitostí návrhu na zahájení řízení ve smyslu ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a navíc nebylo vypracováno advokátem, ačkoli fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být podle ustanovení § 30 odst. 1 citovaného zákona advokátem zastoupeny. Ústavní soud vyrozuměl stěžovatele přípisem ze dne 23. 10. 2003 o těchto vadách a k jejich odstranění určil lhůtu v trvání dvaceti dnů; současně Ústavní soud poučil stěžovatele, že návrh bude odmítnut podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona, neodstraní-li vady návrhu ve stanovené lhůtě.
V průběhu této lhůty stěžovatel požádal o její prodloužení s ohledem na potíže se získáním právního zastoupení. Ústavní soud podané žádosti vyhověl a stanovil dodatečnou třicetidenní lhůtu s upozorněním, že má být považována za dále neprodlužitelnou. Lhůta počala běžet dnem, kdy stěžovatel vyrozumění o prodloužení lhůty obdržel, tedy dnem 24. 11. 2003. Stěžovatel vady svého podání v nově určené lhůtě neodstranil; dne 19. 12. 2003 Ústavní soud pouze obdržel blíže neodůvodněnou žádost o opětovné prodloužení lhůty, k níž bylo přiloženo sdělení České advokátní komory o určení právního zástupce datované 12.
12. 2003. Podání obsahově shodná s ústavní stížností byla Ústavnímu soudu postoupena dne 20. října 2003 Vrchním soudem v Praze, dne 14. listopadu 2003 Nejvyšším soudem ČR a dne 14. ledna 2004 Krajským soudem v Hradci Králové, když stěžovatel těmto obecným soudům též svoji ústavní stížnost zaslal. Formálním požadavkům na ústavní stížnost zákonem kladeným nevyhovovalo ani jedno z uvedených podání. Ústavní soud konstatuje, že lhůta k odstranění vad návrhu ze dne 7. 10. 2003 marně uplynula, aniž by stěžovatel vady svého podání odstranil, a to ani ve lhůtě dodatečně mu poskytnuté.
Teprve dne 20. 1. 2004 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost sepsaná JUDr. J. L., advokátem, jmenovaný advokát byl dle připojeného určení České advokátní komory určen advokátem stěžovatele; plná moc k podané ústavní stížnosti připojena nebyla.
V ústavní stížnosti sepsané uvedeným advokátem na rozdíl od původní ústavní stížnosti podané samotným stěžovatelem není napadáno vpředu uvedené usnesení Nejvyššího soudu ČR, nýbrž - rovněž vpředu uvedené - rozsudky nalézacího a odvolacího soudu. Ústavní stížnost je v daném případě nutno odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1, písm. a), b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění.
Vady prvního podání stěžovatele označeného stěžovatelem nejprve za odvolání a posléze za ústavní stížnost, jimž bylo napadeno usnesení Nejvyššího soudu ČR, nebyly totiž stěžovatelem odstraněny ani ve lhůtě dodatečně mu poskytnuté. Další podání stěžovatele již sepsané advokátem napadalo pak zcela jiná rozhodnutí, přičemž v této části byla ústavní stížnost evidentně podána po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu (§ 72 odst. 2 citovaného zákona); tato lhůta byla překročena i s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu, tak jak vyplývá i z jeho sdělení, jež bylo publikováno pod č. 32/2003 Sb. Prominutí zmeškání této lhůty je nepřípustné.
Poněvadž došlo k odmítnutí ústavní stížnosti z důvodů shora uvedených, nepovažoval již Ústavní soud za potřebné vyzývat stěžovatele k odstranění přetrvávajících vad, tj. k předložení plné moci udělené advokátovi, jenž sepsal za stěžovatele podání doručené Ústavnímu soudu dne 20. 1. 2004. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 20. ledna 2004
JUDr. Miloslav Výborný soudce zpravodaj