Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 559/01
Ústavní soud rozhodl dne 22. října 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti Z.H., zastoupeného JUDr. J.S., proti rozhodnutí Policie ČR, ze dne 7. 8. 2001, čj. ORFM-1031/Zbr.-2001, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozhodnutí Policie ČR, stěžovatel uvádí, že přerušením řízení probíhajícího ve věci jeho žádosti o prodloužení platnosti zbrojního průkazu došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 40 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Protože toto rozhodnutí vzhledem k jeho procesní povaze nepodléhá soudnímu přezkumu, je stěžovatele nucen domáhat se jeho zrušení Ústavním soudem.
Z obsahu spisu Policie ČR, shora uvedené spisové značky, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dne 11. 7. 2001 žádost o prodloužení platnosti zbrojního průkazu. Řízení o této žádosti správní orgán napadeným rozhodnutím přerušil s odůvodněním, že proti stěžovateli je vedeno trestní řízení pro trestný čin podle ustanovení § 148 odst. 1, 2 písm. a), c) trestního zákona, ve kterém nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, takže v současnosti nelze posoudit otázku bezúhonnosti žadatele. Po podání ústavní stížnosti však správní orgán přípisem ze dne 5. 10. 2001 adresovaným Ústavnímu soudu sám konstatoval, že k přerušení řízení nebyly dány zákonné důvody, a proto svým rozhodnutím z 5. 10. 2001 prodloužení platnosti zbrojního průkazu stěžovatele schválil.
Nepochybně existují oblasti, kdy ani skončení určitého řízení, resp. v jeho průběhu a pokračování, nemůže se Ústavní soud zbavit povinnosti zkoumat ústavnost některých rozhodnutí vydaných v průběhu řízení, zejména v těch případech, jsou-li spojeny s hmotně právními účinky. O takový případ však v projednávané věci evidentně nejde, neboť uvedené rozhodnutí vzhledem k výše uvedenému žádné takové účinky nebylo způsobilé vyvolat. Již z tohoto důvodů nelze proto projednávanou věc posunovat do ústavně právní roviny.
Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítl. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 22. října 2001
JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu