Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu J. K., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. prosince 2011, č.j. 44 A 55/2010-172, takto: Návrh se odmítá.
Podáním učiněným ve lhůtě podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo narušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a právo na zákonného soudce zakotvené v čl. 38 Listiny
Toto podání postoupil Ústavnímu soudu ve lhůtě Krajský soud v Praze, spolu se spisem sp. zn. 44 A 55/2010. Následně bylo předmětné podání (27.2.2012) doplněno z datové schránky advokáta Mgr. S. N., aniž by byla předložena jeho plná moc k zastupování před Ústavním soudem a v průběhu řízení před Ústavním soudem tato vada zhojena nebyla. Navrhovatel se tedy domáhal zrušení rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zastaveno řízení o kasační stížnosti, pro neuhrazení soudního poplatku za kasační stížnost.
Z podání, jakož i ze soudního spisu je patrné, že žalobu navrhovatele Krajský soud v Praze původně vedl pod sp. zn. 36 C 17/2009. Poté, co se navrhovatel nebyl osvobozen od soudního poplatku (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2011, č.j. 36 C 17/2009-41; a odvolacího Vrchního soudu v Praze ze dne 10. července 2011, č.j. 11 Cmo 176/2009-60), tento uhradil. Následně však byla věc, s ohledem na předmět řízení a v souladu s příslušnou judikaturou Vrchního soudu v Praze, posouzena jako správní žaloba a byla postoupena správnímu úseku Krajského soudu v Praze (č.l.
96), kde jí byla přiřazena sp. zn. 44 A 55/2010. Dne 30. března 2011 bylo pod č.j. 44 A 55/2010-124, vydáno usnesení, jímž byla věc postoupena místně příslušnému Městskému soudu v Praze. Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel kasační stížnost a domáhal se osvobození od soudních poplatků. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24. června 2011, č.j. 44 A 55/2010-139, tento požadavek odmítl a následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31. října 2011, č.j. 8 As 74/2011-159.
S ohledem na neosvobození od soudního poplatku a jeho neuhrazení navrhovatelem, vydal Krajský soud v Praze napadené usnesení, proti kterému byla přípustná kasační stížnost. Tuto navrhovatel nepodal a namísto toho podal ústavní stížnost.
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu představuje, podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti přitom není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice viz nález sp. zn. III. ÚS 117/2000
(publ. in: N 111/19 SbNU 79). Ústavní soud tedy představuje ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. K základním zásadám, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří proto zásada subsidiarity, dle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud v projednávané věci však neshledal, že by nyní taková výjimečná okolnost nastala.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Takový případ v projednávané věci nastal, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než podání odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. března 2012
Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka