Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše B. (jedná se o pseudonym), zastoupeného JUDr. Rostislavem Puklem, advokátem, sídlem Karlova 252, Veselí nad Moravou, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 12. listopadu 2025 č. j. 58 Co 275/2025-2407, za účasti Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, jako účastníka řízení, a Jany B. a nezl. Jiřího B. (jedná se o pseudonymy), jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel je otcem nezletilého vedlejšího účastníka (pětiletého), vedlejší účastnice je jeho matkou. Matka podala návrh na vydání předběžného opatření, podle kterého by byl otec oprávněn se stýkat se synem každé pondělí odpoledne formou asistovaného styku. Okresní soud v Uherském Hradišti tento návrh zamítl (mj. proto, že chtěl provést další pohovor s dítětem), ovšem krajský soud k odvolání matky usnesení okresního soudu změnil a nařídil předběžné opatření, podle něhož je otec oprávněn stýkat se se synem každé pondělí odpoledne po dobu maximálně jedné hodiny v prostorách a za podmínek stanovených organizací Magdalenium, z. s., formou asistovaného styku.
2. Krajský soud předběžné opatření odůvodnil tak, že zatímní úprava je nezbytná, neboť psychický stav dítěte je alarmující, potýká se s velkou psychickou zátěží, kterou mu způsobuje nevhodné a neempatické chování otce. Dítě vykazuje znaky psychického týrání, otec mu vyhrožuje, že matka zemře, "úkoluje" syna, aby matce ubližoval (bil ji do břicha), aby v matčině domácnosti poškozoval věci, vyskočil za jízdy z auta apod. Krajský soud si byl vědom judikatury Ústavního soudu, že podobné rozhodnutí lze učinit jen výjimečně, nicméně v této věci k tomu byly dány veškeré podmínky. Krajský soud nesouhlasil s tím, že je k vydání předběžného opatření třeba soudního pohovoru s dítětem, což by jen dále zhoršilo jeho alarmující psychický stav.
3. Otec v obsáhlé ústavní stížnosti velmi detailně popisuje svou skutkovou verzi celé věci, která je přesně opačná než to, co uvedly oba soudy. Vinu na celé situaci dává matce a podrobně rozebírá každý jeden odstavec napadeného rozhodnutí (s obsáhlými vlastními skutkovými komentáři).
4. Ústavní soud předesílá, že i rozhodnutí o předběžných opatřeních jsou způsobilá zasáhnout do základních práv a svobod jednotlivců. Práva a povinnosti jsou však jimi upravena pouze dočasně (zatímně), jejich úprava může být navíc v průběhu řízení před obecnými soudy k návrhu dotčených účastníků zrušena či upravena. Proto Ústavní soud zasahuje v těchto věcech jen výjimečně, pokud je předběžné opatření zcela excesivním zásahem do základních práv a svobod (např. nález ze dne 13. 7. 2011
sp. zn. III. ÚS 3363/10
). Ústavní soud se v judikatuře zabýval opakovaně i přezkumem předběžných opatření o styku rodičů s dětmi a vyslovil již v minulosti závěr, že ústavní principy týkající se rozhodování o styku rodičů s dětmi dopadají i na rozhodnutí o předběžných opatřeních (více např. nález ze dne 7. 11. 2006
sp. zn. I. ÚS 618/05
).
5. V nynější věci je asistovaný styk odůvodněn ochranou dítěte, což je samozřejmě argument ústavně chráněný. Veškeré otcovy argumenty jsou skutkové. Otci přitom Ústavní soud již jednou vysvětlil, že k věcem péče a styku s dětmi přistupuje velmi rezervovaně, jelikož není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva. Ústavnímu soudu proto ani v řízení o ústavních stížnostech v těchto věcech nenáleží hodnotit důkazy, provedené opatrovnickými soudy. Pro rozhodování o citlivých rodinně právních věcech je zásadní, že jsou to především opatrovnické soudy, které se znalostí spisu, vývoje rodinné situace a bezprostředního kontaktu s účastníky řízení mohou proniknout do mnohdy spletité a těžko řešitelné situace a učinit rozhodnutí, které bude odrážet skutečné zájmy nezletilých dětí (usnesení ze dne 27. 5. 2024
sp. zn. II. ÚS 1239/24
, body 6 a 7).
6. V nynější věci krajský soud vyšel z judikatury Ústavního soudu. V bodě 27 napadeného rozhodnutí vysvětlil, proč neporušil nosné důvody nálezu ze dne 13. 3. 2024
sp. zn. III. ÚS 2606/23
, podle nichž odvolací soud je oprávněn změnit rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření pouze ve výjimečných případech, které musí náležitě odůvodnit (body 31 a 36 nálezu
III. ÚS 2606/23
). Právě to se také v nynějším případě stalo.
7. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu