Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 722/2000
Ústavní soud rozhodl dle 22. ledna 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti ing. J. D., zastoupeného JUDr. M. B., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2000, čj. 27 Co 244/2000-48,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze stěžovatel uvádí, že tímto rozsudkem a řízením jemu předcházejícím došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý a nestranný soudní proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Okolnosti sepisu smlouvy mezi stěžovatelem a žalobkyní nasvědčují totiž jejímu rozporu s ustanovením § 3 a § 39 občanského zákoníku a rovněž s ustanovením § 49 občanského zákoníku, neboť stěžovatel od smlouvy včas a řádně písemně odstoupil. Podle stěžovatelova názoru i odstoupení od kupní smlouvy třeba totiž považovat za změnu smlouvy, umožňující následné odstoupení od smlouvy ve smyslu ustanovení § 48 občanského zákoníku. Jelikož žalobkyně na stěžovatelovo písemné sdělení o odstoupení od kupní smlouvy nereagovala, ani po něm nepožadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 25 %, třeba toto jednání chápati jako konkludentní souhlas. Stěžovatel tedy v souladu se zásadou smluvní volnosti a svobodného rozhodování odstoupil způsobem, který respektoval i Ústavní soud, mimo jiné, ve svém nálezu
sp. zn. IV. ÚS 276/99
. Ze všech uvedených důvodů domáhá se proto stěžovatel zrušení uvedeného rozhodnutí.
Z obsahu spisu 4 C 148/97 Okresního soudu Praha - východ Ústavní soud zjistil, že rozsudkem tohoto soudu ze dne 2. 9. 1999, čj. 4 C 148/97-28, bylo stěžovateli uloženo zaplatit žalobkyni společnosti Z. s. r. o., se sídlem v Českých Budějovicích částku 28 990,50 Kč s přísl. jako dohodnutou kupní cenu kupní smlouvou ze dne 11. 11. 1994. V uvedené smlouvě účastníci nesjednali možnost od ní odstoupit a tato možnost není upravena ani zákonem, což ve svých důsledcích znamená, že z této smlouvy jsou oba její účastníci zavázáni. K odvolání stěžovatele a vedlejší účastnice R. D. rozhodl Krajský soud v Praze tak, že rozsudek soudu prvého stupně potvrdil, ztotožniv se se závěrem, že uzavřením kupní smlouvy jsou z ní v souladu s ustanovením § 588 občanského zákoníku oba účastníci zavázáni. Podle ustanovení § 48 odst. 1 občanského zákoníku totiž od smlouvy může účastník odstoupit jen tehdy, jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto, o takový případ však v projednávané věci nejde.
Nález Ústavního soudu ve věci
sp. zn. IV. ÚS 276/99
se týká zcela jiného typu smlouvy uzavírané spol. s r. o. Z., totiž smlouvy, v níž byla dohodnuta možnost odstoupit od smlouvy, a to kterýmkoli z účastníků. V projednávané věci tomu však tak není, takže ani skutečnost, že mezi účastníky byla pro případ porušení smluvních povinností sjednána smluvní pokuta podle ustanovení § 544 občanského zákoníku, nemění nic na povinnosti stěžovatele zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu, není-li možnost odstoupit od smlouvy dána ani zákonem. Jinak dalšími námitkami stěžovatele týkajícími se platnosti kupní smlouvy se totiž zabývaly již obecné soudy a ani Ústavní soud jejich závěry vyvozené z učiněných skutkových zjištění rozhodně nepovažuje za extrémní, a tím i posunující projednávanou věc do ústavně právní roviny.
Všechny uvedené skutečnosti a úvahy jeví se Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu