Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 751/01
Ústavní soud rozhodl dne 5. února 2002 ve věci ústavní stížnosti J.S., zastoupeného JUDr. Š.F., proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 4. 6. 1998, čj. 530 507 384, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 1999, čj. 22 Ca 229/98-26, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 9. 2000, čj. 2 Cao 33/2000-42, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu spisu 22 Ca 229/98 Krajského soudu v Brně Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci byl zástupkyni stěžovatele doručen dne 7. 11.
2000, ústavní stížnost byla však podána teprve dne 28. 12. 2001, tedy již po uplynutí uvedené zákonné lhůty. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani to, že proti rozsudku vrchního soudu podal stěžovatel dovolání, které však pro jeho nepřípustnost bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 2001, čj. 30 Cdo 1541/2001-67, podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro jeho nepřípustnost odmítnuto. Vzhledem k odmítavému rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR není totiž tato skutečnost z hlediska běhu lhůty uvedené v již citovaném ustanovení relevantní.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než za tohoto stavu věci ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 5. února 2002
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj