Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným ve věci ústavní stížnosti Ing. Zdeňka Vašáka, zastoupeného Mgr. Ing. Terezou Neumanovou, advokátkou, AK se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012 č. j. 21 Cdo 1520/2011-97 takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Z důvodů v ústavní stížnosti vyložených domáhá se stěžovatel zrušení rozsudku Nejvyššího soudu vydaného v řízení, v němž stěžovatel žaluje o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a o neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou. Tímto rozsudkem Nejvyšší soud k dovolání žalobce zrušil předcházející rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2010 č. j. 29 Co 347/2010-68 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 4. 2010 č. j. 12 C 393/2008-53 a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, a to nikoli pouze ve smyslu formálním.
Stěžovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu spor mezi žalobcem a žalovanou definitivně ukončen nebyl, pročež ochranu svých základních práv může stěžovatel plně uplatňovat v rámci dalšího řízení před obecnými soudy, a to i při vázanosti Obvodního soudu pro Prahu 10 a v případě následného odvolacího řízení i Městského soudu v Praze rozsudkem Nejvyššího soudu. Teprve měl-li by stěžovatel po definitivním ukončení řízení za to, že jemu zaručená základní práva byla postupy či rozhodnutími obecných soudů porušena, mohl by se - přirozeně za splnění předepsaných ústavních a zákonných předpokladů - domáhat ochrany těchto práv v řízení před Ústavním soudem. K nepřípustnosti ústavní stížnosti proti kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu vyjádřil se Ústavní soud v desítkách rozhodnutí, z nichž pro ilustraci možno odkázat např. na nález IV. ÚS 290/03
(N 34/32 SbNU, 321) či na usnesení Pl. ÚS 38/10 (U 1/60 SbNU, 759). Tuto rezolutní judikaturu Ústavní soud nepatrně korigoval v nálezech Pl. ÚS 29/11 (odst. 26. až 30., srov. však též odlišná stanoviska soudců Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma a Miloslava Výborného) a nejnověji též v nálezu II. ÚS 2371/11
(odst. 32. až 44., též i právní věta) - oba tyto nálezy jsou dostupny na http://nalus.usoud.cz.
Výjimečné předpoklady přípustnosti ústavní stížnosti proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu citovanými nálezy postulované nejsou však v projednávané věci naplněny, a to především z toho důvodu, že řízení ve věci stěžovatele nebylo před obecnými soudy dosud ukončeno (k tomu srov. výslovně odst. 30. nálezu Pl. ÚS 29/11
: "... kasační rozhodnutí se mohou výjimečně stát předmětem přezkumu, samozřejmě za předpokladu, že byly vyčerpány prostředky, které měl stěžovatel k dispozici v návaznosti na ně ..."; stejně odst. 39. nálezu II. ÚS 2371/11
: "... se ... kasační rozhodnutí může stát předmětem přezkumu až poté, co stěžovatel vyčerpal prostředky, které měl k dispozici v návaznosti na kasační rozhodnutí."). Předčasnou ústavní stížnost musil proto Ústavní soud odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 10. ledna 2013
Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj