Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky B. H., zastoupené JUDr. Lucií Strakovou, advokátkou se sídlem Babická 2379/1a, Praha 4, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024 č. j. 101 Co 199/2024-377 a proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 21. 5. 2024 č. j. 30 P 397/2021-227, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-východ, jako účastníků řízení, nezletilých D. H. a V. H., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Nezletilému vedlejšímu účastníkovi D. H. a nezletilé vedlejší účastnici V. H., se opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti
sp. zn. I. ÚS 1/25
jmenuje město X.
1. Stěžovatelka je matkou druhého a třetího vedlejšího účastníka ("dětí" nebo "nezletilých"). Má je ve své výlučné péči od rozvodu manželství s O. H. ("otec"). Otec se svého postavení vedlejšího účastníka vzdal. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Stěžovatelka se prostřednictvím tohoto návrhu domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozsudků Okresního soudu Praha-východ a Krajského soudu v Praze. Namítá, že obecné soudy měly přihlédnout k tomu, že širší zapojení v životě dětí je v zájmu nezletilých (ve formě střídavé péče nebo širším rozsahu styku). Tím, že nepřihlédly k relevantním skutečnostem a nenařídily vyšší podíl otce na péči o děti (styku s dětmi), porušily její právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že okresní soud napadeným rozsudkem vyhověl návrhu otce o úpravě styku s nezletilými v menším rozsahu. Stanovil, že otec je oprávněn se stýkat s oběma dětmi každý první víkend v měsíci, s nezletilým D. samostatně každý druhý víkend v měsíci a s nezletilou V. samostatně každý třetí víkend v měsíci. Okresní soud shledal, že nic by úpravě rozšířeného styku nebránilo. Vztahu otce s dětmi by prospěl. Ovšem zákonná úprava styku dítěte s nerezidentním rodičem je založena na dobrovolnosti. Otec zájem o rozšíření styku nemá a nelze ho k němu donutit.
3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání každý z rodičů. Krajský soud v Praze nesdílel názor stěžovatelky, že je možné otce přimět k širšímu rozsahu péče o oba nezletilé soudním rozhodnutím. Pokud nerezidentní rodič nemá zájem o četnější kontakt s jeho dítětem, nejsou naplněny zákonné podmínky stanovené v § 887 občanského zákoníku. Udržovat osobní styk s dítětem je výkonem práva rodiče, nikoliv jeho povinnosti. Neshledal důvody doplnit znalecké dokazování ke zkoumání, zda je v zájmu nezletilých jejich částečné oddělení. Vzhledem k postoji otce a skutečnosti, že realizace styku s dítětem je právem nikoliv povinností rodiče, by výsledky znaleckého zkoumání neměly na rozhodnutí ve věci žádný vliv. Napadeným rozsudkem proto krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu v rozsahu výroků o úpravě styku otce s nezletilými.
4. Podle § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, jakož i § 892 odst. 3 a § 943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
5. V řízení o ústavní stížnosti mají oba nezletilí postavení vedlejších účastníků a jejich zákonným zástupcem je matka, která je rovněž účastníkem řízení (stěžovatelkou). Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilým vedlejším účastníkům kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. února 2026
Dita Řepková v. r.
předsedkyně senátu