Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
I. ÚS 109/01
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele F. E., takto: Návrh se odmítá.
Podání navrhovatele bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 19. 2. 2001. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny, návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák.), a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).
Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 28. 2. 2001 vyzván Ústavním soudem, aby výše uvedené nedostatky podání odstranil a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli.
Dne 26. 3. 2001 obdržel Ústavní soud žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu s tím, že se musí spojit s advokátem, který mu byl určen Českou advokátní komorou. Vzhledem k tomu, že od této žádosti do dnešního dne uplynula další 20 denní lhůta a vytýkané nedostatky návrhu nebyly odstraněny, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 17. dubna 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu