Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o vyloučení soudce Ústavního soudu Pavla Rychetského z projednávání ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Z. A., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem se sídlem Bolzanova 1, Praha 1, vedené pod sp. zn. I. ÚS 1150/09 , takto:
Soudce Pavel Rychetský je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1150/09
.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou námitku odůvodňuje tím, že Pavel Rychetský "1) působil ve vysokých státních a ústavních funkcích za ČSSD, 2) v září r. 1998 jako člen právní komise ČSSD přesvědčoval p. Miloše Zemana, aby porušil závazky ČSSD ze smlouvy ze dne 2. 5. 2007 nevystavením plné moci stěžovateli k podání ústavní stížnosti, 3) v červnu 2000, kdy státní zástupkyně JUDr. Táňa Krutská odmítla zastavit trestní stíhání stěžovatele z podnětu Úřadu vlády působil JUDr. Pavel Rychetský ve funkci místopředsedy vlády".
Dosavadní judikatura Ústavního soudu, jakož i Evropského soudu pro lidská práva, spočívá na premise, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, lze-li mít pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. nález ve věci I. ÚS 167/94, in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 6, nález č. 127, str. 429). Ústavní soud již v minulosti také poznamenal, že subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
To znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto, nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, ani pouze ze subjektivních pocitů příslušného soudce, nýbrž i z právního rozboru objektivních skutečností, které k těmto pochybnostem vedou (srov. například nález ve věci sp. zn. II. ÚS 105/01 , in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 23, nález č. 98, str. 11, nález ve věci sp. zn. I. ÚS 371/04 , in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv.
34, nález č. 121, str. 255).
Rovněž judikatura Evropského soudu pro lidská práva vychází z dvojího testu nestrannosti soudce: subjektivní test je založen na základě osobního přesvědčení soudce v dané věci, objektivní test sleduje existenci dostatečných záruk, že je možno v tomto ohledu vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost (srov. rozhodnutí ve věcech Saraiva de Carvalho vs. Portugalsko, 1994, Gautrin a další vs. Francie, 1998).
Co se týče námitek stěžovatele směřovaných vůči Pavlu Rychetskému, je nutno konstatovat, že tyto nepřekračují rovinu subjektivních tvrzení, přičemž skutečnosti, které by je objektivizovaly, by bylo možné dohledat jen ztěží. Nicméně pokud za této situace II. senát vzal v úvahu i tvrzení obsažená ve vyjádření soudce k námitce, podle nichž se cítí být podjatý, neboť jej stěžovatel opakovaně po řadu let napadá a uráží v médiích a zřejmě na něj podal i trestní oznámení, dospěl k závěru, že podmínky pro vyloučení soudce Pavla Rychetského z projednávání a rozhodování vzhledem k okolnostem případu splněny jsou.
V této souvislosti Ústavního soud poznamenává, že procedura vyloučení soudce z projednání a rozhodování je jednou z procesních záruk nestrannosti soudu. Při posuzování, zda je dán i objektivní aspekt pochybností o nestrannosti, i pouhé zdání v tomto směru může mít význam (např. v rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Piersack proti Belgii ze dne 21. 9. 1982, § 30, soud konstatoval, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti; srov. též Wettstein proti Švýcarsku ze dne 21.
12. 2000, § 42 - 44 a nález Ústavního soudu III. ÚS 441/03 ze dne 12. 1. 2005).
Z uvedených důvodů II. senátu Ústavního soudu nezbylo, než soudce Pavla Rychetského z projednání a rozhodování věci podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyloučit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. června 2009
Stanislav Balík, v.r. předseda senátu