Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. D., zastoupeného Mgr. I. T., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2007, čj. 34 C 68/2005 - 45, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Stěžovatel svou ústavní stížností ze dne 3. 5. 2007, podanou k poštovní přepravě téhož dne, navrhl zrušení shora uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud").
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady k jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zejména se zabýval tím, zda jsou splněny podmínky jeho přípustnosti. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000
[Sbírka nálezů a usnesení, svazek 19, str. 79]. Podle tohoto principu je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu].
Proti shora uvedenému usnesení městského soudu, výrokům pod body II. a III., kterými bylo rozhodnuto o zastavení řízení a náhradě nákladů, stěžovatel nepodal odvolání, ačkoli byl o možnosti jeho podání výslovně poučen. Nevyčerpal tak, ve výše uvedeném smyslu, všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Jeho ústavní stížnost je tedy v této části nepřípustná.
Usnesením městského soudu, výrokem pod bodem I., bylo rozhodnuto o vyloučení žádosti o určení advokáta k samostatnému projednání. V této věci řízení stále pokračuje, za takové situace by tedy jakýkoli zásah Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů byl zásahem předčasným a zároveň nesystematickým - jednalo by se o zásah do pravomoci obecného soudu a o porušení principu dělby moci, pokud by Ústavní soud rozhodoval bez toho, aniž by byla dána možnost příslušnému orgánu k realizaci jeho působnosti. I v této části je ústavní stížnost nepřípustná, ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci, Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. května 2007
František Duchoň soudce Ústavního soudu