Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky nezletilé S. C. Š., zastoupené P. Š., právně zastoupené Mgr. Milanem Špičkou, advokátem, sídlem Thomayerova 25/3, Děčín, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. února 2024 č. j. 126 Co 136/2023-2465 a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 15. června 2023 č. j. 29 P 2/2019-1945, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ, jako účastníků řízení, a P. Š. a J. Š., jako vedlejších účastníků řízení, o vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci, takto: Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1626/24
.
Odůvodnění
1. Soudce I. senátu Ústavního soudu Jaromír Jirsa předložil předsedovi IV. senátu dne 17. 6. 2024 žádost o rozhodnutí o jeho (ne)vyloučení z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. I. ÚS 1626/24 . Uvedl, že osobně zná vedlejší účastnici P. Š., že v době svého působení u Obvodního soudu pro Prahu 1 v letech 1999 až 2007 byl jejím školitelem. Vedlejší účastnice v té době pracovala na obvodním soudě jako justiční čekatelka. Později, po jejím odchodu do advokacie, se s ní stýkal pouze nahodile na přednáškách či společenských akcích. Kdy ji viděl naposledy, si nevzpomíná, v kontaktu s ní není. Přestože se subjektivně necítí být podjatým, mohly by s ohledem na uvedené skutečnosti objektivně vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti.
2. O návrhu na vyloučení soudců I. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2024 (č. Org. 01/24) IV. senát Ústavního soudu.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu je soudce vyloučen, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům řízení nebo jejich zástupcům mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce je výjimkou z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nestrannost soudce nutno posuzovat ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní hledisko vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě (v této věci se však soudce Jirsa podjatý necítí), objektivní hledisko o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti. Právě objektivní hledisko je nyní sporné.
4. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. To platí též pro případy, kdy má soudce k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, příp. vztah ekonomické závislosti. Vztah soudce k účastníkům je třeba hodnotit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to jaká je povaha tohoto vztahu a zda se jedná o zjevně intenzivní (např. bezprostřední, určitým způsobem individualizovaný) vztah [shodně např. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01 (N 98/23 SbNU 11)].
5. Vzhledem k tomu, co uvedl soudce Jaromír Jirsa, je evidentní, že o žádné okolnosti, které by při posuzování z vnějšího (objektivního) pohledu byly s to založit pochybnosti o nepodjatosti soudce, nejde. Jeho vztah s vedlejší účastnicí byl ryze profesionální (vztah školitele a justiční čekatelky), nadto tento vztah skončil před bezmála dvěma desetiletími. Od roku 2008 je vztah již jen ryze nahodilý, podobný tomu, jaký mají právní profesionálové, kteří vyučují právo, ke stovkám či dokonce tisícovkám právníků v České republice (srov. např. usnesení ze dne 13. 3. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 14/22 , k osobní vazbě mezi soudcem a stěžovatelem, pokud soudce jako akademik byl v minulosti školitelem stěžovatele jako doktoranda).
6. Proto dospěl IV. senát Ústavního soudu k závěru, že není naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1626/24 . Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. června 2024 Josef Fiala v. r. předseda senátu Odlišné stanovisko soudce Josefa Fialy k usnesení Ústavního soudu ze dne 26. června 2024 sp. zn. I. ÚS 1626/24 Na základě § 22 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podávám odlišné stanovisko k výroku a odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 26. června 2024 sp. zn. I. ÚS 1626/24 :
o jeho nepodjatosti.
o jeho nepodjatosti, a proto je, podle mého názoru, naplněn důvod předpokládaný v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a soudce Jaromír Jirsa měl být vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1626/24
.
V Brně 26. června 2024
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. června 2024
Josef Fiala v. r. předseda senátu
Odlišné stanovisko soudce Josefa Fialy k usnesení Ústavního soudu ze dne 26. června 2024 sp. zn. I. ÚS 1626/24
Na základě § 22 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podávám odlišné stanovisko k výroku a odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 26. června 2024 sp. zn. I. ÚS 1626/24
:
I.
Podle odůvodnění uvedeného usnesení (bod 3. i.f.) je sporné objektivní hledisko o tom, zda soudce Jaromír Jirsa skýtá dostatečné záruky vylučující oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti.
II.
Není pochyb o tom, že v posuzované věci je dán z hlediska § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu určitý poměr rozhodujícího soudce k zákonné zástupkyni nezletilé stěžovatelky a současně k vedlejší účastnici. Ačkoli je atributem nestranného rozhodování schopnost soudce oddělit osobní a profesní život, nutno rozlišovat, zda vztah (poměr) soudce k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci není natolik intenzivní, že by mohl vzbudit pochybnosti o jeho nepodjatosti. Ze znění i smyslu zákona přitom plyne, že k vyloučení soudce nemusí být prokázáno, že je daný soudce vskutku podjatý, nýbrž postačují legitimní pochybnosti o tom, že podjatý není. III.
Vzhledem k okolnostem, které uvedl soudce Jaromír Jirsa, nelze při posuzování z vnějšího (objektivního) pohledu nezávislého pozorovatele plně vyloučit pochybnosti o jeho nepodjatosti, a proto je, podle mého názoru, naplněn důvod předpokládaný v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a soudce Jaromír Jirsa měl být vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1626/24
.
V Brně 26. června 2024