Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Aleny Houžvičkové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 87/2023-60 ze dne 14. 6. 2023 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 59 Af 29/2022-52 ze dne 6. 3. 2023, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka se podáním označeným jako ústavní stížnost domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo "účelově a zákeřně" porušeno její právo na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka současně odmítla všechny soudce Ústavního soudu s odůvodněním, že jsou dány důvody pochybovat o jejich nepodjatosti a o jejich řádném výkonu ochrany základních práv a svobod i spravedlivého procesu v tomto "údajně" právním státě.
2. Ačkoli byla stěžovatelka v souvislosti s jejími předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzývána k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupena advokátem již při podání ústavní stížnosti) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání, opět zvolila nekvalifikovaný postup, kterým ignoruje náležitosti ústavní stížnosti předepsané zákonem o Ústavním soudu.
3. Ústavní soud v jiných věcech navrhovatelky rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických předchozích případech (viz např. letošní usnesení sp. zn. III. ÚS 151/23 , III. ÚS 398/23 , III. ÚS 485/23 , IV. ÚS 486/23 , IV. ÚS 581/23 , IV. ÚS 966/23 , II. ÚS 1075/23 ,
,
,
II. ÚS 1313/23
,
III. ÚS 1568/23
,
IV. ÚS 1569/23
a desítky dřívějších usnesení).
4. Vznáší-li stěžovatelka námitku podjatosti proti všem soudcům Ústavního soudu, nemá o této námitce v rámci Ústavního soudu kdo rozhodnout, neboť o návrhu podaném u Ústavního soudu nemůže rozhodovat nikdo jiný, než právě jen jeho soudci. Vznesená námitka je navíc obecná a neobsahuje vylíčení konkrétních okolností, pro které by měli být jednotliví soudci z rozhodovacího procesu vyloučeni.
5. Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku stále stejného poučení o povinném zastoupení advokátem neefektivním a formalistickým, odmítl soudce zpravodaj návrh za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. července 2023
Jan Wintr, v. r.
soudce zpravodaj