Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra (soudce zpravodaje), soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Langáška ve věci ústavní stížnosti Karla Šudáka, zastoupeného Mgr. Barborou Sedlákovou, advokátkou se sídlem Křoví 111, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. července 2024 č. j. 1 As 117/2024-24, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, Krajského soudu v Brně a Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Nejvyšší správní soud napadeným usnesením odmítl kasační stížnost stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního, jelikož jeho právní zástupkyně přes výzvu soudu nedoložila plnou moc, opravňující ji k podání kasační stížnosti.
2. Proti tomuto usnesení podává stěžovatel ústavní stížnost. V ní tvrdí, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces tím, že mu nebyl zajištěn přístup ke spravedlnosti. Právní zástupkyně prý ke kasační stížnosti na výzvu Nejvyššího správního soudu připojila zcela standardní plnou moc, kterou jako vzor dlouhodobě používá. Tím, že ji Nejvyšší správní soud nepřijal, bylo porušeno její legitimní očekávání. Pokud právní zástupkyně doložila plnou moc nevyhovující, měl ji Nejvyšší správní soud vyzvat k doplnění jiné plné moci. Nejvyšší správní soud je podle stěžovatele "povinen vyzvat k odstranění vady podání a počínat si tak, aby nikomu nevznikla zbytečná škoda".
3. Ústavní soud po posouzení splnění procesních předpokladů řízení dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Nejvyšší správní soud postupoval při odmítnutí kasační stížnosti v souladu s ústavním pořádkem.
4. Ústavní soud si k posouzení ústavní stížnosti vyžádal usnesení ze dne 13. 6. 2024, kterým Nejvyšší správní soud vyzval právní zástupkyni stěžovatele, aby do 15 dnů od doručení předložila plnou moc k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud výzvu zaslal poté, co právní zástupkyně sice v textu kasační stížnosti uvedla, že plná moc je součástí příloh, avšak nebylo tomu tak. Nejvyšší správní soud ve výzvě současně uvedl, že plná moc, která je součástí spisu krajského soudu, je omezena pouze na řízení o správní žalobě před krajským soudem.
Nejvyšší správní soud tedy právní zástupkyni stěžovatele výslovně poučil o tom, že tato plná moc, obsažená ve spise krajského soudu, je nedostačující (a že ji navíc právní zástupkyně ani nepřiložila, jak tvrdila). Přesto právní zástupkyně stěžovatele na tuto výzvu Nejvyššího správního soudu zaslala znovu tu samou plnou moc pro řízení před krajským soudem. To, že Nejvyšší správní soud nijak nepochybil, je dle Ústavního soudu zjevné již z tohoto shrnutí. Ústavní stížnost je ostatně prostá jakékoli konkrétní ústavněprávní argumentace.
5. Je nerozhodné, jaké plné moci v minulosti Nejvyšší správní soud v jiných případech akceptoval či neakceptoval, jak stěžovatel argumentuje. Právní zástupkyně stěžovatele byla totiž ve zde posuzovaném případě výslovně a srozumitelně poučena o tom, jakou plnou moc má doložit, a to plnou moc pro řízení před Nejvyšším správním soudem. Plná moc obsažená ve spise krajského soudu byla totiž omezena pouze na řízení ve věci správní žaloby proti rozhodnutí krajského úřadu. Přesto právní zástupkyně této výzvě nevyhověla.
Není tedy případná její argumentace, že advokát je také pouhým člověkem, který pokud chybuje, má být soudem vyzván k odstranění vad. Tato úvaha pomíjí, že Nejvyšší správní soud právní zástupkyni k odstranění vad vyzval, a že ji současně poučil o možnosti následného odmítnutí kasační stížnosti. Pokud právní zástupkyně stěžovatele přesto (na druhý, nikoli první pokus) nedodala bezvadnou plnou moc a Nejvyšší správní soud tak kasační stížnost odmítl, nejedná se o odepření přístupu ke spravedlnosti.
6. Ústavní soud tak s ohledem na výše uvedené odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. září 2024
Jan Wintr, v. r. předseda senátu