Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna ve věci ústavní stížnosti D. D., zastoupeného JUDr. Pavlem Andrlem, MBA, LL.M., advokátem, sídlem Jablonského 268/65, Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. června 2024 č. j. 5 To 152/2024-2970 a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. června 2024 č. j. 3 T 131/2017-2944, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Brně a Okresního státního zastupitelství v Prostějově, jako vedlejších účastníků řízení, o vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci, takto:
Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. I. ÚS 2573/24
.
1. Ústavní soud vede řízení o stěžovatelově ústavní stížnosti proti výše uvedeným rozhodnutím obecných soudů. Podle rozvrhu práce věc připadla I. senátu ve složení Jaromír Jirsa, Tomáš Langášek (soudce zpravodaj) a Jan Wintr. V průběhu řízení stěžovatel podal návrh na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování jeho ústavní stížnosti, což odůvodnil tím, že tento soudce rozhodoval o jeho předchozích ústavních stížnostech.
2. Soudce Jaromír Jirsa ve vyjádření k návrhu na jeho vyloučení uvedl, že stěžovatele ani jeho zástupce nezná a nemá k věci žádný vztah, a že předchozí rozhodovací činnost nemůže být důvodem pro jeho vyloučení.
3. O návrhu na vyloučení soudců I. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2024 (č. Org. 01/24) IV. senát Ústavního soudu.
4. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je soudce vyloučen, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce nutno posuzovat ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. Návrh na vyloučení předložený stěžovatelem je založen na jeho nesouhlasu s podílem soudce Jaromíra Jirsy na rozhodování o jeho předchozích ústavních stížnostech, tj. na poměru soudce k věci. Ústavní soud připomíná, že poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o jeho předchozích ústavních stížnostech, je důvodem k vyloučení soudce z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti stěžovatele. Z takového předpokladu Ústavní soud vychází ve své ustálené judikatuře [srov. např. usnesení ze dne 15. 11. 2017 sp. zn.
sp. zn. III. ÚS 2267/17
, ze dne 17. 4. 2018
sp. zn. Pl. ÚS 42/17
, ze dne 26. 1. 2021
sp. zn. III. ÚS 3018/20
, ze dne 22. 4. 2021
sp. zn. I. ÚS 3/21
(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz)]. Podmínka možné pochybnosti o nepodjatosti soudce Jaromíra Jirsy proto není ve stěžovatelově věci splněna.
6. Protože IV. senát Ústavního soudu neshledal v posuzované věci splnění podmínky uvedené v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, rozhodl, že soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod
sp. zn. I. ÚS 2573/24
.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2024
Josef Fiala v. r.
předseda senátu