Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele K. Š., zastoupeného Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem, sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 12. srpna 2025 č. j. 1 VZT 394/2025-39, vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 18. července 2025 č. j. KZV 61/2025-31 a vyrozumění Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Středočeského kraje, ze dne 4. července 2025 č. j. GI-3164-359/TČ-2021-842020, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Praze a Generální inspekce bezpečnostních sborů, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv chráněných čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
2. Vyrozuměním Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Středočeského kraje (dále jen "GIBS") ze dne 4. 7. 2025 č. j. GI-3164-359/TČ-2021-842020, bylo stěžovateli sděleno, že se zamítá jeho žádost o nahlédnutí do spisu. Závažné důvody, které vedly k tomuto rozhodnutí GIBS, spočívaly v tom, že vyšetřování se nachází v počáteční fázi a mají proběhnout výslechy obviněných. GIBS se snažila zajistit, aby výpověď stěžovatele jako jednoho z obviněných nebyla ovlivněna předchozími výpověďmi svědků a dalšími důkazy nacházejícími se ve spisovém materiálu. Za situace kolize nároku stěžovatele na nahlédnutí do spisu se zájmem státu na zajištění účinného vyšetřování využila GIBS svého oprávnění, aby zabránila případným aktivitám směřujícím k maření účinného vyšetřování.
3. Na žádost stěžovatele postup GIBS přezkoumalo Krajské státní zastupitelství v Praze (dále jen "KSZ"), které, jak je uvedeno ve vyrozumění ze dne 18. 7. 2025 č. j. KZV 61/2025-31, dospělo k závěru, že GIBS postupovala správně. Dle KSZ není pochyb o tom, že výslech obviněných v dané věci je důležitým důkazním prostředkem a že je podstatný jejich pohled nezkreslený vyjádřeními dalších osob, které ve věci podaly vysvětlení. KSZ odkázalo také na usnesení Ústavního soudu sp zn. I. ÚS 1053/23 a konstatovalo, že zájem na řádném objasnění věci byl dostatečně závažným důvodem pro rozhodnutí o dočasném odepření nahlédnutí do spisu, tím spíše za situace, kdy stěžovateli byla dána možnost podrobného prostudování usnesení o zahájení jeho trestního stíhání i přípravy k výslechu v dostatečně dlouhém časovém předstihu. Stěžovatel následně podal k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze (dále jen "VSZ") podnět k výkonu dohledu, který byl jako nedůvodný odložen, neboť v postupu KSZ při přezkoumání postupu GIBS nebylo shledáno pochybení, které by bylo namístě napravovat.
4. V podané ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že ovlivnění výpovědi znalostí dalších skutečností nepovažuje za závažný důvod ospravedlňující zamítnutí jeho žádosti o nahlédnutí do spisu. Pokud by tento postup policejního orgánu byl aprobován, může docházet k nepřiměřeným zásahům do práva na obhajobu a ad absurdum by policejní orgán mohl odmítat přístup do spisového materiálu až do fáze seznámení se se spisovým materiálem. Pokud má stěžovatel aktivně vykonávat právo na obhajobu, je určitá znalost trestního spisu nezbytná.
5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla napadená rozhodnutí vydána, stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).
6. Ústavní soud (shodně jako již několikrát v minulosti) konstatuje, že požadavek kontradiktornosti trestního řízení je nutno uplatňovat v kontextu ostatních legálních zásad trestního řízení, např. zásady vyhledávací, zásady hospodárnosti a zásady rychlosti řízení, proto může být za dodržení principu proporcionality v některých stadiích řízení, a to zejména v přípravném řízení, dočasně omezen. V tomto smyslu může být obviněnému a jeho obhájci v souladu s § 65 odst. 2 trestního řádu ze závažných důvodů odepřeno nahlížení do spisu.
Zákonem předpokládaná možnost omezení práva nahlížet do spisů vyplývá ze skutečnosti, že v počátcích vyšetřování nelze často zabezpečit ochranu důkazních pramenů před jejich poškozením a zničením nebo před jinými aktivitami sledujícími cíl mařit vyšetřování. Za situace, kdy koliduje oprávněný zájem státu na účinném postihu kriminality, resp. jiné důležité společenské a individuální zájmy, s právem obviněného na obhajobu, připouští právní úprava, jakož i trestně procesní teorie a praxe, dočasné omezení práva na nahlížení do spisů v přípravném řízení (nález ze dne 17.
6. 2004 sp. zn. III. ÚS 239/04 nebo usnesení ze dne 16. 5. 2023 sp. zn. I. ÚS 1053/23 ).
7. Výslech stěžovatele coby obviněného v dané věci je jistě důležitým důkazním prostředkem a pro policejní orgán je podstatné získat jeho pohled na věc nezkreslený vyjádřeními dalších osob. Ústavní soud souhlasí s tím, že v posuzované věci je z důvodu taktiky vedení vyšetřování dočasné odepření nahlédnutí do spisu v rané fázi vyšetřování, tedy v období bezprostředně po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, ve veřejném zájmu (obdobně viz usnesení ze dne 16. 5. 2023 sp. zn. I. ÚS 1053/23 , na které odkázalo KSZ i VSZ ve vyrozumění).
Zájem na řádném objasnění věci byl tak dostatečně závažným důvodem pro rozhodnutí dočasně odepřít stěžovateli nahlédnutí do spisu. Uvedené platí tím spíše za situace, kdy stěžovateli byla, jak upozornilo také KSZ, dána možnost podrobného prostudování usnesení o zahájení trestního stíhání i přípravy k výslechu v dostatečně dlouhém časovém předstihu, přičemž z odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání je zřejmé, jaké jednání mu je kladeno za vinu, jaké důkazy policejní orgán shromáždil i jaký je jejich podstatný obsah.
Kromě toho Ústavní soud konstatuje, že samotná napadená rozhodnutí jsou pečlivě odůvodněna, a upozorňuje, že již GIBS ve svém vyrozumění stěžovateli sdělil, že po výslechu obviněných nebude dále dán důvod pro odepření nahlížení do spisu.
8. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci Ústavní soud neshledal porušení základních práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. listopadu 2025
Tomáš Langášek v. r. předseda senátu