Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška jako soudce zpravodaje a soudců Jana Wintra a Dity Řepkové o ústavní stížnosti Ing. Jiřího Dobeše, zastoupeného advokátem Mgr. Davidem Obenrauchem, sídlem Kopečná 987/11, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 1529/2025-451 ze dne 17. července 2025, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. 22 Co 71/2024-328 ze dne 30. července 2024 a rozsudku Okresního soudu ve Svitavách č. j. 3 C 160/2022-239 ze dne 28. listopadu 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu ve Svitavách jako účastníků řízení a Jiřího Štěpána, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. K tomu mělo dojít vadným hodnocením důkazů v řízení o stěžovatelově žalobě.
2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, stěžovatel se po žalovaném (vedlejší účastník řízení před Ústavním soudem) domáhal zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že jde o nezaplacenou kupní cenu dřeva, které žalovaný vytěžil v lese stěžovatele. Žalovaný v lese těžil se souhlasem stěžovatele, spor se týkal množství vytěženého dřeva. Okresní soud ve Svitavách napadeným rozsudkem žalobu zamítl s tím, že žalovaný za dřevo, které prokazatelně vytěžil, zaplatil. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích napadeným rozsudkem prvostupňové rozhodnutí potvrdil a Nejvyšší soud stěžovatelovo dovolání jako nepřípustné odmítl.
3. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že soudy učinily skutková zjištění, která neodpovídají provedeným důkazům, a navíc neprovedly některé stěžovatelem navrhované důkazy. Stěžovatel tyto námitky vznášel i v dovolání, Nejvyšší soud je ale údajně nesprávně odmítl pro nepřípustnost.
4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
5. Ústavní soud ověřil, že napadená rozhodnutí jsou řádně odůvodněna, přičemž zejména okresní soud se důkazní situací detailně zabýval a jeho závěry se jeví logické a přesvědčivé. Soudy také vysvětlily, proč nepřistoupily k provedení dalších důkazů. Vůči tomuto vysvětlení se stěžovatel blíže nevymezuje a nepředkládá v tomto směru žádnou ústavněprávní argumentaci. Porušení ústavně zaručených práv stěžovatele Ústavní soud neshledává ani v usnesení Nejvyššího soudu, který se dovoláním kvazimeritorně zabýval (neodmítl jej pro vady), a to (pro úplnost) dokonce i nad rámec otázek způsobilých založit přípustnost dovolání.
6. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. listopadu 2025
Tomáš Langášek v. r. předseda senátu