Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti Z. B., zastoupené Mgr. L. V., o ústavní stížnosti proti postupu Okresního soudu v Kladně ve věci vedené pod sp. zn. Nc 122/99, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatelka se ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 5. 2004, domáhala, aby Ústavní soud zakázal Okresnímu soudu v Kladně (dále jen "okresní soud") pokračovat v průtazích v řízení ve shora označené věci. Ústavní soud předtím, než se začal zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, přezkoumal, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady k projednání, mj. zkoumal přípustnost návrhu. K základním principům ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří zásada subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000
in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19, C.H.Beck, Praha 2001, str. 79. Podle principu subsidiarity je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
Ústavní soud zjistil, z vyjádření Okresního soudu v Kladně ze dne 21. 6. 2004, že stěžovatelka nepodala stížnost na průtahy ve smyslu § 164 zákona č. 6/2002, o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o soudech a soudcích"), o které by podle § 171 tohoto zákona rozhodoval předseda okresního soudu. Stěžovatelka tedy nevyčerpala všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje.
Novým prostředkem proti průtahům v řízení před obecnými soudy je návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích, doplněného do tohoto zákona zákonem č. 192/2003 Sb., s účinností od 1. 7. 2004. Takový návrh může podat účastník řízení, má-li za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena. Teprve poté, co stěžovatelka vyčerpá výše uvedené procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje, má možnost se obrátit s ústavní stížností na Ústavní soud. Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh nepřípustný [ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. září 2004
JUDr. František Duchoň, v. r.
soudce Ústavního soudu