Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Tomana, a stěžovatelky Jany Tomanové, bez advokátního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 7. 2025 č. j. 10 Co 298/2025-414, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelé podali bez zastoupení advokátem blanketní ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí.
2. Ústavní soud se může zabývat ústavní stížností věcně pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle zákona o Ústavním soudu (viz § 42 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Nyní podaná ústavní stížnost je však nesplňuje.
3. Stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem, jak vyžaduje § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu. Ani jeden z nich není sám činný jako advokát (pak by nemuseli být zastoupeni - viz stanovisko ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15). Jejich ústavní stížnost kromě toho nesplňuje obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení, ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
4. Pokud má návrh na zahájení řízení vady, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [viz § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
5. Pokud však Ústavní soud stěžovatele o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučil, není třeba, aby jej o nich v každém dalším obdobném řízení poučoval znovu. Opětovně vadnou ústavní stížnost lze proto odmítnout i bez dalších výzev. K tomuto postupu Ústavní soud přistoupil i v této věci.
6. Stěžovatel byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti má ústavní stížnost obsahovat a že musí být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem (tato poučení mu byla dána např. v řízeních vedených pod sp. zn. II. ÚS 1188/24 , IV. ÚS 2215/23 , IV. ÚS 21/22 , IV. ÚS 2564/20 nebo III. ÚS 3348/24 ). Ačkoli si stěžovatel musel být těchto zákonných požadavků vědom, ani nyní posuzovaná ústavní stížnost je nesplňuje. Co se týče druhé stěžovatelky, ta byla rovněž účastnicí několika řízení, v nichž bylo rozhodováno obdobně (např.
,
nebo
II. ÚS 2682/24
), a byla rovněž adresátkou poučení o náležitostech ústavní stížnosti (naposledy v řízení pod sp. zn. I. ÚS 1598/25
).
7. Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost stěžovatelů odmítl pro vady.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 31. 10. 2025
Tomáš Langášek v. r.
soudce zpravodaj