Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Veroniky Křesťanové (soudkyně zpravodajky) a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Langáška o ústavní stížnosti stěžovatelky J. K, zastoupené JUDr. Richardem Čičkem, advokátem, sídlem Na baště sv. Ludmily 252/3, Praha 6 - Hradčany, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 1674/2024-326 ze dne 28. srpna 2024, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 17 Co 3/2024-301 ze dne 8. února 2024 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 10 C 381/2022-277 ze dne 24. října 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a N. M., jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená základní práva podle čl. 2 odst. 3, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Stěžovatelka se domáhala před soudy určení, že je vlastnicí konkrétně určené bytové jednotky včetně podílu na společných částech budovy a podílu na pozemcích ("byt").
3. Stěžovatelka uzavřela jako prodávající s vedlejší účastnicí jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod bytu za kupní cenu 5 300 000 Kč. Část ceny ve výši 280 000 Kč vedlejší účastnice uhradila ještě před podpisem smlouvy na bankovní účet zprostředkovatele. Zbytek kupní ceny ve výši 5 020 000 Kč se vedlejší účastnice zavázala uhradit na účet úschovy advokáta. Téhož dne (7. září 2022) stěžovatelka jako oprávněná, vedlejší účastnice jako složitelka a advokátka H. S. jako schovatelka uzavřely smlouvu o advokátní úschově, v níž se schovatelka zavázala s peněžními prostředky složenými na účtu úschovy advokáta - svěřeneckém účtu neprovádět jakékoli operace vyjma těch, které jsou ujednány ve smlouvě.
Vedlejší účastnice část kupní ceny ve výši 5 020 000 Kč složila na účet úschovy advokáta - svěřenecký účet 9. září 2022 (na účet banky byly peněžní prostředky připsány již 8. září 2022), téhož dne schovatelka zmíněnou částku převedla na jiný bankovní účet a poté na další bankovní účet. K 13. září 2022 byl S. pozastaven výkon advokacie a byla vzata do vazby. Tentýž den bylo u katastrálního úřadu z iniciativy vedlejší účastnice zahájeno vkladové řízení ohledně bytu, o vkladu vlastnického práva bylo rozhodnuto 12.
ledna 2023 s právními účinky k 13. září 2022. Dne 19. září 2022 byli S. rozhodnutím České advokátní komory ustanoveni zástupci. Stěžovatelka opakovaně odstoupila od kupní smlouvy - poprvé dopisem z 29. září 2022, dopisem z 5. listopadu 2022 odstoupila od smlouvy o advokátní úschově a opakovaně vyzývala vedlejší účastnici k zaplacení kupní ceny - poprvé dopisem z 27. ledna 2023.
4. Obvodní soud pro Prahu 5 ("obvodní soud") napadeným rozsudkem žalobu zamítl a uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení. Obvodní soud vyšel z toho, že vedlejší účastnice převedla dohodnutou částku na bankovní účet advokátní úschovy, advokátka prostředky převedla na jiný svůj účet a použila za jiným účelem. Podle obvodního soudu vedlejší účastnice neporušila žádné smluvní ujednání, svůj závazek splnila řádně a včas na sjednané platební místo. Stěžovatelka nemohla odstoupit od smlouvy v okamžiku, kdy již byl závazek řádně splněn. Advokátce vznikla povinnost vydat peníze z úschovy stěžovatelce a ta má nyní pohledávku za advokátkou. Vklad vlastnického práva vedlejší účastnice k bytu do katastru nemovitostí byl proveden po právu.
5. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze ("městský soud") napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek obvodního soudu a uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici náklady odvolacího řízení. Po skutkové i právní stránce se ztotožnil se závěry obvodního soudu. Svým protiprávním jednáním způsobila advokátka škodu stěžovatelce a nikoliv vedlejší účastnici, což konstatoval i policejní orgán v usnesení o zahájení trestního stíhání advokátky. Vedlejší účastnice zbylou část kupní ceny řádně uhradila a závazek zanikl splněním.
6. Napadeným usnesením Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. V rozsahu, v němž dovolání směřovalo proti rozhodnutí o nákladech řízení, bylo odmítnuto jako objektivně nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. Ohledně věci samé stěžovatelka v dovolání vznesla devět právních otázek. U pěti z nich podle Nejvyššího soudu nevymezila předpoklady přípustnosti dovolání, kvůli čemuž bylo její dovolání v tomto rozsahu vadné. Jedna ze zbylých čtyř právních otázek byla založena na odlišném skutkovém stavu, než z jakého vycházel městský soud. Zbylé tři právní otázky nemohly založit přípustnost dovolání, neboť městský soud je vyřešil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.
7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti soudům vytýká, že neposkytly ochranu jejímu vlastnickému právu a náležitě neprosazovaly zásadu pacta sunt servanda. Stěžovatelka rovněž namítá, že její argumenty nebyly řádně vypořádány.
8. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou osobou [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu] a je přípustná. Stěžovatelka je řádně zastoupena advokátem a ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný.
9. Stěžovatelka sice své námitky formuluje tak, že došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv, fakticky ovšem pokračuje v polemice s právními závěry obecných soudů v rovině podústavního práva a znovu předkládá argumenty, s nimiž neuspěla u žádného ze tří soudů, které věc projednávaly.
10. Podle smlouvy mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí měla být část kupní ceny za byt uhrazena na platební místo, jímž byl účet advokátní úschovy. Tuto povinnost vedlejší účastnice řádně splnila, což stěžovatelka nezpochybňuje. Návrh na vklad byl podán v době, kdy vedlejší účastnice uhradila celou cenu (její závazek k úhradě ceny zanikl splněním). Vklad vlastnického práva ve prospěch vedlejší účastnice byl povolen.
11. Za normálních okolností by následně advokátka vyplatila peníze z advokátní úschovy stěžovatelce. V důsledku jednání advokátky, pro něž je trestně stíhána, je stěžovatelka v situaci, že nemá ani byt ani peníze. To ovšem není vinou vedlejší účastnice. Stěžovatelka má pohledávku za advokátkou, jež může být uspokojena v průběhu trestního řízení či z povinného pojištění advokátky.
12. Závěr obecných soudů, že závazek z kupní smlouvy zanikl splněním a následné stěžovatelčino odstoupení od smlouvy již nemělo žádné právní účinky a zápis vlastnictví vedlejšího účastnice do katastru nemovitosti je po právu, nevykazuje prvky svévole a z ústavního hlediska obstojí.
13. Odůvodnění napadených rozhodnutí poskytují i odpovědi na otázky, které stěžovatelka (znovu) předkládá v ústavní stížnosti.
14. Ústavní soud ze shora uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný, neboť neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 20. listopadu 2024
Veronika Křesťanová v. r. předsedkyně senátu