Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti Hanhart Morkovice s. r. o., IČ 60755962, sídlem Nádražní 453, Morkovice-Slížany, zastoupené JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem, sídlem Wellnerova 1322/3C, Olomouc, proti příkazu soudkyně Okresního soudu v Novém Jičíně k prohlídce jiných prostor ze dne 8. září 2025 sp. zn. 19 Nt 1404/2025, za účasti Okresního soudu v Novém Jičíně jako účastníka řízení, a Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Nový Jičín, oddělení hospodářské kriminality, a Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu s tvrzením, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv chráněných čl. 11 odst. 1 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod.
2. Návrh na vydání příkazu k prohlídce jiných prostor podal u Okresního soudu v Novém Jičíně (dále jen "okresní soud") státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně, a to v rámci prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Prověřované trestné činnosti se měla dopustit stěžovatelka a další podezřelé fyzické a právnické osoby. Podstatou prověřované trestné činnosti je zastřené zaměstnávání osob a nehrazení zákonných odvodů za tyto osoby. Dosavadním prověřováním u stěžovatelky se nepodařilo zjistit přesný počet osob, které v jejích provozech vykonávaly práce, nebyla zjištěna totožnost těchto osob, ani rozsah jimi odpracovaných hodin. Tyto informace jsou nezbytné pro určení míry a rozsahu zkrácené daně. Účelem prohlídky jiných prostor je zajištění dokumentace, na základě které bude možné chybějící informace zjistit.
3. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že příkaz k prohlídce jiných prostor nesplňuje podmínky stanovené judikaturou Ústavního soudu - není z něj patrno, z jakých skutečností plyne podezření, že se v prostorách nachází věc důležitá pro trestní řízení, nebo jaké konkrétní skutečnosti opodstatňují podezření stěžovatelky. Příkaz není dle stěžovatelky dostatečně odůvodněn, není v něm ani vysvětleno, z čeho plyne neodkladnost a neopakovatelnost úkonu.
4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která je účastnicí řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno, stěžovatelka je právně zastoupena, Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný a ústavní stížnost je přípustná.
5. Pravomoc Ústavního soudu je vybudována převážně na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, jejichž protiústavnost již nelze zhojit jinými procesními prostředky. Prohlídka jiných prostor tvoří pouze jeden z úkonů přípravného řízení, které upravuje trestní řád; její procesní použitelnost, jakož i její hodnocení z hlediska důkazního přísluší především orgánům činným v trestním řízení, resp. obecným soudům. Ústavní soud může v případě prohlídky jiných prostor (popř. domovní prohlídky) kasačně zasáhnout jen výjimečně, dojde-li ke zjevnému excesu a k porušení základních práv konkrétního stěžovatele. O takovou situaci se v této věci nejedná.
6. Při vydávání příkazu musí soud jako garant ochrany základních práv a svobod (čl. 4 Ústavy) přezkoumatelným způsobem odůvodnit, z jakých skutkových a právních okolností lze dovodit důvodnost vyřčeného podezření, přiměřenost provedení prohlídky a její nezbytnost ve vztahu k cíli trestního řízení. Musí přitom jednoznačně vymezit prohledávaný prostor a co nejpřesněji zjistit okruh zasažených osob a hledaných věcí či osob. Je-li zároveň prohlídka prováděna jako tzv. neopakovatelný či neodkladný úkon, musí soud odůvodnit nezbytnost této její povahy (např. nález ze dne 28. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 2787/13
nebo usnesení ze dne 19. 3. 2025
sp. zn. IV. ÚS 478/25
).
7. Nyní napadený příkaz k prohlídce jiných prostor splňuje uvedené požadavky. Místa výkonu prohlídky jsou v něm specifikována přesně, okresní soud uvedl důvody pro nařízení prohlídky specifikovaných míst, uvedl vztah stěžovatelky k věci a podrobně popsal, o podezření ze spáchání jakého konkrétního trestného činu se jedná a jakou roli v něm měla stěžovatelka sehrát. Okresní soud taktéž specifikoval, které věci v souvislosti se šetřenou činností hledá a jak se vztahují k stěžovatelce. Ústavní soud považuje popis rozhodných skutkových okolností za dostačující, umožňující stěžovatelce seznámení se s podstatou podezření a klíčovými okolnostmi, o něž se podezření opírá.
8. Ústavní soud nesouhlasí se stěžovatelkou v tom smyslu, že by napadený příkaz k prohlídce jiných prostor nebyl dostatečně odůvodněn co do neopakovatelnosti a neodkladnosti tohoto úkonu.
Odůvodnění prohlídky jiných prostor jako neodkladného a neopakovatelného úkonu je uvedeno v bodě 18. příkazu, kde je okresním soudem vysvětleno, že prohlídka nesnese odkladu do doby, kdy bude případně zahájeno trestní stíhání, které je podmíněno důkladnější dokumentací věci (k čemuž má prohlídka sloužit), a jedná se o neopakovatelný úkon, neboť je zde riziko ztráty či zničení případných důkazů.
9. Ústavní soud vzhledem k uvedenému uzavírá, že napadeným rozhodnutím nebyla porušena základní práva stěžovatelky, a proto její ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. prosince 2025
Tomáš Langášek v. r.
předseda senátu