Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Ing. P. N., Ph.D., advokáta, zastoupeného Mgr. Ondřejem Malinou, advokátem se sídlem Praha 7, Komunardů 36, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2010, čj. MSPH 90 INS 6781/2010-B-12, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel tvrdí, že věřitelé na své schůzi navrhli, v rozporu s ustanovením § 21 insolvenčního zákona, novým insolvenčním správcem JUDr. M. Ž. Ten ale není zapsán v seznamu insolvenčních správců, neboť z něj byl vyškrtnut pro pozastavení jeho činnosti, jako fyzické osoby. Soud hrubě pochybil a porušil § 29 odst. 2 citovaného zákona, pokud takové usnesení schůze věřitelů potvrdil. JUDr. M. Ž. navíc, ke dni ustanovení insolvenčním správcem, nesídlil na jím udané adrese a advokátní činnost vykonával pouze jako společník společnosti Ž. a partneři. Stěžovatel má za to, že konkrétní věřitelé, ustanovením nového správce, sledují vlastní cíl, neboť původní správkyně ve vztahu k jednomu z nich již dala najevo, že jeho pohledávka nemusí být zjištěna. Změnou insolvenčního správce se věřitelé pokoušejí o změnu při posouzení svých přihlášených pohledávek.
Stěžovatel spatřuje zásah do svého práva na spravedlivý proces ve skutečnosti, že zmíněným usnesením, kterým bylo potvrzeno usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového insolvenčního správce, došlo k porušení § 21 a § 29 insolvenčního zákona. V ústavní stížnosti ale nijak neuvedl, v čem spatřuje ústavněprávní rozměr této záležitosti. Z jejího obsahu je zřejmé, že se v podstatě domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí tak, jako by Ústavní soud byl jen dalším stupněm v hierarchii obecných soudů.
Ústavní soud tedy přezkoumal, zda napadené rozhodnutí Městského soudu v Brně (dále "insolvenční soud") bylo způsobilé zasáhnout do stěžovatelova práva na spravedlivý proces a dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu k takovému zásahu může dojít především v situaci, kdy by závěry obecných soudů byly v příkrém nesouladu se skutkovými zjištěními, nebo by z nich v žádné možné interpretaci nevyplývaly, dále tehdy, jestliže by byla některá z norem podústavního práva interpretována způsobem, jsoucím v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), nebo jednalo-li by se o interpretaci založenou na ústavně nepřípustné svévoli (např. nerespektování kogentní normy). Nic takového však ve věci stěžovatele zjištěno nebylo.
Napadené usnesení proto není v rozporu s podmínkami stanovenými v § 21 až § 24 insolvenčního zákona, neboť nově ustanovený správce je i nadále v seznamu insolvenčních správců zapsán a může tuto činnost vykonávat jako ohlášený společník. Ústavní soud v posuzované věci neshledal nic, co by ji posouvalo do ústavněprávní roviny a přivodilo zásah do stěžovatelova práva na spravedlivý proces. Zmíněné usnesení je adekvátně odůvodněno, nelze je považovat ani za nepřezkoumatelné ani za jsoucí v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními.
K námitce účelovosti změny insolvenčního správce pak Ústavní soud dodává, že pokud byl stěžovatel na schůzi věřitelů přítomen, mohl, podle § 51 odst. 3 insolvenčního zákona, vznést podnět k přezkoumání hlasovacího práva některého z věřitelů, jehož pohledávka nebyla dosud přezkoumána a namítat tak skutečnosti uvedené v ústavní stížnosti, což neučinil. Vzhledem k tomu, že insolvenční soud rozhodl v souladu s principy hlavy páté Listiny a jeho rozhodnutí, které je výrazem nezávislého soudního rozhodování, nevybočilo z mezí ústavnosti, sama skutečnost, že se stěžovatel s jeho závěry neztotožňuje, odůvodněnost ústavní stížnosti založit nemůže. Proto byla jeho ústavní stížnost odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. března 2011
Ivana Janů, v. r. předsedkyně I. senátu Ústavního soudu