Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a soudců Jaromíra Jirsy a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti JUDr. Ivana Zuckersteina, MBA, zastoupeného Mgr. Lucií Houdkovou, advokátkou se sídlem Korunní 2569/108a, Praha 10, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2018, č. j. 45 ECm 63/2013-258, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2019, č. j. 6 Cmo 75/2018-301 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2020, č. j. 26 Cdo 3737/2019-335, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Ústavní stížností napadeným rozsudkem krajského soudu bylo stěžovateli uloženo, aby zaplatil vedlejšímu účastníkovi částku 65 874 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužných částek za služby spojené s užíváním bytových jednotek vlastněných stěžovatelem. Dále byla stěžovateli uložena povinnost uhradit vedlejšímu účastníkovi řízení náklady ve výši 49 180 Kč.
K odvolání stěžovatele rozhodl Vrchní soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem tak, že potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Rozhodnutí nalézacího soudu o nákladech řízení pak odvolací soud potvrdil co do výše 45 715,62 Kč. Následně podané dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto.
sp. zn. III. ÚS 23/93 , dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Již ze samotné argumentace stěžovatele plyne, že se na Ústavním soudu domáhá přehodnocení závěrů obecných soudů na úrovni skutkových závěrů a posouzení podústavního práva. Obecné soudy stěžovateli náležitě vysvětlily, proč považují vedlejším účastníkem vznesený nárok za oprávněný.
V projednávaném případě tak Ústavní soud žádné pochybení ústavněprávní relevance neshledal. Způsob, jímž se obecné soudy vypořádaly s námitkami a návrhy stěžovatele, není v rozporu s jeho právem na soudní ochranu a spravedlivý proces. Ústavní soud v jejich postupu neshledal nic, co by vybočovalo z mezí ústavnosti. Ústavní soud znovu zdůrazňuje, že neslouží jako další přezkumná instance, nýbrž jako ochránce ústavnosti, která však v projednávané věci dotčena nebyla. Jinak řečeno, projednávaný případ, respektive ústavní stížnost, nedosáhl hranice ústavnosti. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu předloženou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. ledna 2021
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu