Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti CZ IZOLACE s.r.o., Blanická 834/140, Ostrava - Stará Bělá, zastoupené Mgr. Petrem Zemlákem, advokátem, sídlem Jiráskovo náměstí 121/8, Ostrava - Moravská Ostrava, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2025 č. j. 33 Cdo 2176/2025-232, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. března 2024 č. j. 71 Co 15/2024-100 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. září 2023 č. j. 63 C 130/2023-83, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a O2 Czech Republic a.s., sídlem Za Brumlovkou 266/2, Praha 4 - Michle, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Základem nyní posuzované věci je spor mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí o povinnosti uhradit dlužnou cenu za poskytované služby elektronických komunikací. Český telekomunikační úřad rozhodl o návrhu stěžovatelky tak, že je povinna uhradit dlužnou cenu ve výši 7 333,28 Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně napadeným rozhodnutím zamítl stěžovatelčinu žalobu o nahrazení rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle části páté občanského soudního řádu. Odvolací soud prvostupňový rozsudek potvrdil a Nejvyšší soud následně odmítl stěžovatelčino dovolání.
2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá porušení svých ústavně zaručených práv podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Porušení práv spatřuje stručně řečeno v tom, že obecné soudy údajně jednaly svévolně, nevypořádaly se s její argumentací a odmítly její důkazní návrh.
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
4. Ústavní soud připomíná, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů přistupuje pouze v případě porušení základních práv jednotlivce (čl. 83, čl. 87 odst. 1 a čl. 91 odst. 1 Ústavy). Ústavní soud totiž není další soudní instancí a porušení jiné než ústavní normy nezakládá pravomoc k jeho kasačnímu zásahu.
5. V rámci stručného odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) Ústavní soud poznamenává, že obsah ústavní stížnosti představuje polemiku se závěry obecných soudů a opakování námitek již uplatněných a řádně vypořádaných správními soudy. Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelčina argumentace postrádá ústavněprávní rozměr, a to nejen s ohledem na to, že předmětem sporu je bagatelní částka. Obecné soudy v napadených rozhodnutích stěžovatelce srozumitelným, logickým a ústavním požadavkům vyhovujícím způsobem vysvětlily, že nárok vedlejší účastnice není promlčený, že jí předložený dobropis není relevantní, neboť se týká období, které není předmětem žaloby, a že návrh na doplnění dokazování výslechem jednatele stěžovatelky byl nadbytečný.
Co se týče námitky nedostatečného odůvodnění napadených rozhodnutí v rámci přezkumu závazných stanovisek, Ústavní soud připomíná, že smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí, a též dodržení principu vyloučení libovůle. Potřebný rozsah nezbytného odůvodnění se odvíjí od předmětu řízení a povahy rozhodnutí, jakož i od návrhů a argumentů uplatněných účastníky řízení. Nelze jej chápat tak, že nutně vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument [již usnesení ze dne 25.
října 1999 sp. zn. IV. ÚS 360/99
(U 68/16 SbNU 363); rozsudek Evropského soudu pro lidská ze dne 9. prosince 1994, Ruiz Torija proti Španělsku, č. stížnosti 18390/91, bod 29]. Těmto požadavkům napadená rozhodnutí dostojí. Také odmítnutí důkazního návrhu pro nadbytečnost je v souladu s judikaturou Ústavního soudu týkající se tzv. opomenutých důkazů [např. již nález ze dne 30. června 2004 sp. zn. IV. ÚS 570/03
(N 91/33 SbNU 337)].
6. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť nezjistil porušení základních práv stěžovatelky.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. prosince 2025
Tomáš Langášek v. r.
předseda senátu