Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. V., zastoupeného JUDr. Janem Kuželem, advokátem Advokátní kanceláře se sídlem Nad Šutkou 1811/12, Praha 8 - Kobylisy, proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ sp. zn. 9 C 215/2006 ze dne 7. 5. 2009, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. ÚS 3397/09-11 ). Stěžovatel dovozuje, že Okresní soud Praha - západ porušil jeho ústavně zaručená práva zakotvená zejména v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť mu ustanovil, jako osobě údajně neznámého pobytu, opatrovníka, ačkoliv pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky. O existenci shora uvedeného rozsudku, jakož i o samotném řízení vedeném u Okresního soudu Praha - západ, sp. zn. 9 C 215/2006, se prý stěžovatel dozvěděl až dne 11. 12. 2009, kdy mu byly doručeny písemnosti od soudního exekutora Romana Vytejčka, a to výzva ke splnění vymáhané povinnosti č. j. 104 Ex 224/09-8 ze dne 7. 12. 2009 a dále exekuční příkaz č. j. 104 Ex 224/09-7 ze dne 3. 12. 2009. Opatrovnice, zaměstnankyně soudu, k ochraně práv stěžovatele neučinila žádný úkon a její úloha byla pouze v tom, že soud měl kam stěžovateli doručovat poštu, což urychlilo řízení.
Stěžovatel Okresnímu soudu Praha - západ v této souvislostí vytýká, že pátrání soudu po pobytu stěžovatele nebylo dostatečné a nebylo provedeno vyčerpávajícím způsobem, neboť soud se spokojil toliko s údaji od Vězeňské služby ČR, Centrální evidence obyvatel, Městského úřadu Č. a Policie České republiky. Soud mohl zjistit příbuzné navrhovatele a obrátit se na ně s dotazem na aktuální pobyt stěžovatele; v úvahu připadaly i dotazy u České správy sociálního zabezpečení a u Všeobecné zdravotní pojišťovny, které evidují jeho faktický pobyt i jeho zaměstnavatele.
Správným nebyl dle názoru stěžovatele ani postup soudu po vydání usnesení o ustanovení opatrovníka; po celé tři roky se totiž soud spokojil s tím, že navrhovatel je osobou údajně neznámého pobytu a neučinil žádný pokus opakovaně zjistit jeho aktuální pobyt, ačkoliv po vydání usnesení o ustanovení opatrovníka byla vydána tři rozhodnutí a řízení probíhalo ještě téměř tři roky. Pokud by soud kdykoliv po 5. 12. 2006 učinil dotaz u Centrální evidence obyvatel, adresu pobytu stěžovatele by zjistil.
Ústavní stížnost je ke standardním procesním institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění o. s. ř., jenž nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, bylo ustanovení § 229 odst. 1 doplněno o písm. h), podle něhož žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
Podle § 234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Touto zákonnou novelou došlo mj. k tomu, že i sama judikatura Ústavního soudu týkající se problematiky ustanovování opatrovníka osobě neznámého pobytu, na níž stěžovatel v obecné rovině odkazuje, musí být v těchto nových intencích vykládána.
Stěžovatel, aniž řízení o žalobě pro zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zahájil (opak se z ústavní stížnosti nepodává a ani neplyne z vyžádaného soudního spisu), tak může rozsudek Okresního soudu Praha - západ ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. 9 C 215/2006 napadnout tímto opravným prostředkem.
Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu výše citovaného ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná a podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona ji soudcem zpravodajem odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. února 2010
Vojen Güttler v. r. soudce zpravodaj