Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
I. ÚS 407/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Ing. J. J., zastoupeného JUDr. J. N., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1998, č j. 1 Co 75/97-53, takto: ústavní stížnost se o d m í t á.
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 14. 9. 1998 domáhá zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1998, sp. zn. 1 Co 75/97. Ústavní soud ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 37 C 66/94, zjistil, že napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1998, sp. zn. 1 Co 75/97, byl stěžovateli doručen dne 20. 7. 1998.
Podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jde o speciální ustanovení zákona o ústavním soudu, takže ustanovení § 57 odst. 1 občanského soudního řádu o běhu lhůt nelze použít ani přiměřeně (§ 63 zákona o Ústavním soudu). 1
I. ÚS 407/98
Z obsahu spisu však plyne, že ode dne doručení napadeného rozsudku Vrchního soudu stěžovateli, tj. od 20. 7. 1998 - včetně tohoto dne - do odevzdání ústavní stížnosti poště, tj. do dne 18. 9. 1998, uplynula doba 61 dnů, tedy doba o jeden den delší než zákon o Ústavním soudu připouští.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 20. října 1998
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj